Události Před dvaceti lety byla v Praze zrušena Varšavská smlouva
V Černínském paláci v Praze začala dvoudenní mezinárodní konference nazvaná Evropa sjednocená a svobodná? Připomíná 20. výročí zrušení Varšavské smlouvy i odchodu sovětských vojsk z území Československa a účastní se jí řada osobností, která se na zániku varšavského paktu v r. 1991 podílela.
Bývalý náměstek ministra obrany USA Paul Wolfowitz, foto: ČTK
Bývalý náměstek ministra obrany Spojených států Paul Wolfowitz,
bývalý velvyslanec v Československu a pozdější ministr zahraničí
Sovětského svazu Boris Pankin, někdejší ministr obrany Velké
Británie Malcolm Rifkind, zahraniční generálové a diplomaté, ale
také současný šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, ministr
obrany Alexandr Vondra a jeho předchůdci Luboš Dobrovský nebo Vlasta
Parkanová. To jsou účastníci mezinárodní konference, která se na
ministerstvu zahraničních věcí po dva dny zabývá rozpadem Varšavské
smlouvy. Nechybí mezi nimi ani rocker a exministr Michael Kocáb, který
má velký podíl na tom, že na konci června r. 1991 opustil vojenský
prostor v Milovicích poslední sovětský voják, a skončila tak srpnová
okupace Československa. Své poselství na videu měl účastníkům
konference poslat i bývalý prezident Spojených států George Bush
starší, Boris Pankin zase přečetl zdravici Michaila Gorgačova. Účast
přislíbil i exprezident Václav Havel, ze zdravotních důvodů se ale
musel omluvit a jeho slova tu přetlumočil ředitel Nadace FORUM 2000
Oldřich Černý:
"Byla to v podstatě jakási osobní zpověď člověka, který popisuje ten zrychlený tep dějin. Dobu, kdy se rozhoduje o budoucím uspořádání Evropy a nepřímo i o budoucím uspořádání světa,"
Václav Havel a Michail Gorbačov podepisují smlouvu o odchodu sovětských vojsk, foto: ČT24
Právě Václav Havel vyhlásil, že Varšavský pakt už neexistuje.
Protokol o jeho ukončení podepsali zástupci Bulharska, Československa,
Maďarska, Polska, Rumunska a Sovětského svazu 1. července 1991 v Praze.
Účastníkem jednání o zániku smlouvy byl i tehdejší ministr obrany
Luboš Dobrovský:
"Proběhlo to velice komplikovaně. Slova, která tady zazněla, velmi obecně popsala tu radost a určité ulehčení poté, co bylo možné říct, že Varšavská smlouva byla zrušena. Do té doby jsme ale byli plni napětí. Situace byla daleko komplikovanější, než se nám v této chvíli zdá. Já bych chtěl připomenout jednu důležitou věc. Duch Varšavské smlouvy, respektive nostalgie po ní, v myslích některých ruských představitelů zcela nevymizela. Když si přečteme předvolební životopis k první volbě tehdejšího ruského prezidenta Putina, tak tam zjistíme veliké politování nad tím, že Gorbačov připustil ztrátu sovětské pozice v Evropě. Tím podle jeho názoru byly narušeny výsledky 2. světové války. Setkával jsem se jako velvyslanec v Rusku s mnohými, kteří měli stejnou představu o tom, že Gorbačov zradil velmocenské postavení Ruska."
Aleš Knížek, foto: Vláda ČR
Ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek shrnul situaci v době zániku Varšavské smlouvy:
"My si musíme neustále připomínat to, že před dvaceti lety
zraky celého světa byly upřeny do Prahy, kde se rozpadl velký vojenský
pakt, který byl pevnou silou celého tohoto tábora. A byli to právě
čeští politici, jako byl Václav Havel, Luboš Dobrovský, Jaroslav
Šedivý, ale i vojáci, generál Ducháček, kteří dokázali téměř
nemožné. Dokázali to, že pakt, před kterým se třásl celý
demokratický svět, přestal existovat. Ten rozpad byl politicky velmi
náročný, nebyl tak úplně poklidný, skončilo to ale velice rychle.
Pochopitelně v té době i na západě byla spousta lidí, kteří měli
různý pohled na to, jak by měl svět dál vypadat. A v tehdejším
Československu přišlo pár politiků jednak s myšlenkou dostat odtud
pryč sovětská vojska a dále rozpustit Varšavskou smlouvu. Díky nim
jsme mohli svobodu vnímat i z jiného pohledu, než kdybychom měli na
našem území sovětské vojáky a byli součástí něčeho, kam jsme
vlastně už patřit neměli."







