Před 75 lety byl na Volyni vypálen Český Malín

13. července roku 1943 nacisté na západní Ukrajině vypálili vesnici Český Malín a vyvraždili stovky jeho obyvatel. Od této tragické události uběhlo právě 75 let. Svědectví o bestialitě, s jakou nacisté tuto českou vesnici zničili, mohlo podat jen několik přeživších.

Zbytky pravoslavného kostela v Českém Malíně, foto: Archiv Českého rozhlasu - Radia PrahaZbytky pravoslavného kostela v Českém Malíně, foto: Archiv Českého rozhlasu - Radia Praha Češi na Volyň přicházeli po roce 1860 na pozvání ruského cara. Obec Český Malín v Rovenské oblasti založily kolem roku 1870 rodiny pocházející z Lounska, Rakovnicka a Žatecka. I to byl důvod, proč se čeští krajané záhy pustili do pěstování chmele. Jejich hospodářství skutečně vzkvétala. V Malíně stejně jako v dalších českých vesnicích na Volyni byl i čilý společenský život. V samotném Malíně si například založili knihovnu, ochotnický divadelní spolek i spolek hasičů. Po první světové válce se Český Malín stal součástí Polska, po roce 1939 však podle paktu Molotov - Ribbentrop připadla celá Volyň Sovětskému svazu. Na její obyvatele dolehly stalinské represe. Jak ale dodává profesor Masarykovy univerzity v Brně Jaroslav Vaculík, stali se však i obětí ukrajinských nacionalistů:

„Organizace ukrajinských nacionalistů vznikla v roce 1929 jako jakási opoziční síla, usilující o osamostatnění Ukrajiny od Sovětského svazu. Proto také v roce 1941 banderovci uvítali příchod německé armády. Počítali s tím, že Němci zřídí samostatný ukrajinský stát. To se ovšem nestalo. Banderovci proto odešli do lesů a tam vyvíjeli partyzánskou válku proti všem.“

Podle vzpomínek českých krajanů ve dne do jejich hospodářství přicházeli nacisté a v noci banderovci. Vždy je ale připravili o zásoby potravin. Do Českého Malína nacisté v počtu asi 1500 vojáků přišli 13. července ráno. Vyhnali obyvatele z jejich domů, odvedli dobytek, zkonfiskovali zásoby potravin a domy postupně zapalovali. Vesničany pak nahnali do kostela či do stodol a zapálili. V roce 2010 na tuto tragédii pro Radio Praha emotivně vzpomínal jeden z malá přeživších Bohumil Filípek. V době nacistického útoku byl právě v nemocnici:

Památník obětem v Českém Malíně, foto: Dajda4603 CC BY 3.0Památník obětem v Českém Malíně, foto: Dajda4603 CC BY 3.0 „Já i ti ostatní v nemocnici jsme sledovali, co se děje. Z oken nemocnice bylo krásně vidět na náves. Němci vyváděli všechen dobytek pryč ze dvorů. A vyháněli i lidi. Lidi odvedli za vesnici a tam je třídili. Najednou přivedli asi třicet ženských, každá byla v jiném stavu. A ty ženské – to se ani nedá povídat, kulometem stříleli, granáty je nahnali do stodoly, ty ženské tam shořely. Jedna žena chtěla přeskočit přes plot k nemocnici, tak ji střelili a shořela na tom plotě.“

V Českém Malíně tehdy zahynulo 374 Čechů, z toho 105 dětí. Zachránilo se jen asi třicet chlapců a mužů, kteří na rozkaz nacistů odváděli dobytek. Několik přeživších se později připojilo k Čs. armádě Ludvíka Svobody. Po druhé světové válce se někteří z nich usadili v obci Frankštát na Přerovsku. Ta byla v roce 1947 přejmenována na Nový Malín. V roce 1998 byl v Českém Malíně na Ukrajině odhalen pomník obětem nacistického masakru.