Události Praha má na chodnících své první pamětní kameny holocaustu

09-10-2008 15:45 | Zdeňka Kuchyňová

Praha má na chodnících své první pamětní kameny holocaustu. Kolemjdoucím mají připomínat konkrétního člověka, který z daného domu zahynul v koncentračním táboře.

Stáhnout: MP3

Foto: www.stolpersteine.comFoto: www.stolpersteine.com V rámci projektu Kameny zmizelých se mosazných tabulek se jmény obětí nacismu objevilo v Praze celkem deset. Další ještě přibudou, a to nejen v metropoli, ale také například v Kolíně. Projekt je nový zejména tím, že nepřipomíná oběti jako čísla v dávné minulosti, ale jako konkrétní lidi, kteří tu žili, řekl předseda České unie židovské mládeže Petr Mandl.

"Kameny mají rozměry 10 x 10 x 10 centimetrů a jsou osazeny malou mosaznou leštěnou destičkou, na které je vyryto jméno oběti, datum narození, datum transportu i zavraždění a místo. Ta kostička je následně položena před dům, kde ten člověk žil, něž byl transportován."

Gunter Demnig, foto: www.stolpersteine.comGunter Demnig, foto: www.stolpersteine.com Jak dodal Petr Mandl, po Evropě je takových pamětních kamenů už přes 13.000, mimo jiné v Rakousku, Německu, Nizozemsku nebo v Itálii. Ten první pražský, symbolicky položený v předvečer jednoho z hlavních židovských svátků Dne smíření, připomíná Maxe Ecksteina, jehož život skončil v koncentračním táboře v Lodži. Do něj ho nacisté deportovali v roce 1941. Podle Mandla reprezentuje oběti holocaustu, které zahynuly a z táborů smrti se nevrátil ani nikdo z jejich blízkých. Ostatní kameny budou pokládány na přání pozůstalých. To je případ i Jany Dráské, dcery Ericha Schpaltera, jehož připomíná další položený kámen.

"Mám alespoň jeden hrob mé rozsáhlé rodiny. A to je tahleta kostka, hrob mého otce,"

Foto: ČTKFoto: ČTK uvedla v televizi Prima Jana Dráská. Uložení kamenů se osobně ujal německý umělec Günter Demnig, který je autorem celé myšlenky nazvané Stolpersteine (kameny, o které se zakopává).

Projekt, který v hlavním městě zaštítila radnice Prahy 1 a Židovské muzeum, se ale ne vždy setkává s pochopením. Někteří kritici mu vyčítají, že lidé mohou po jménech obětí holocaustu doslova šlapat nebo destičky znečišťovat. S velkým odporem se projekt potýká ve východoněmeckých spolkových zemích, kde kvůli silné neonacistické scéně každé odhalení kamene doprovází silná policejní přítomnost. Na východě Německa už bylo 41 těchto památníků poškozeno a ve městě Halle dokonce bylo osm z nich ukradeno. Například Mnichov kvůli protestům tamní židovské komunity od projektu odstoupil. Také Polsko již udělené povolení stáhlo. Čeští organizátoři jsou naopak přesvědčeni, že umístění v chodníku má své výhody, uvedl Bob Matuška z České unie židovské mládeže.

"Kameny v zemi jsou vždycky zapuštěné do chodníku, písmena jsou poměrně malá, aby se člověk musel sklonit a přečíst si jméno, příjmení a stručný osud toho člověka a vlastně se tak pokloní jeho památce."

Kameny zmizelých mají být důstojnou památkou obětí holocaustu. Nejedná se pouze o Židy, ale také o Romy, tělesně postižené nebo politické odbojáře.

Linkovací služby

Doporučujeme

Další články vydání

Lidé, kteří nesměli z politických důvodů dostudovat, by měli být odškodněni

Martina Bílá

Studenti, kterým bylo v období komunistického režimu z politických důvodů znemožněno dokončení studia na vysokých školách, by měli být...Více

ČNB zatím úrokové sazby nemění

Josef Kubeczka

Globální ekonomika v letošním roce prudce zpomalí, Spojené státy i Evropa budou balancovat na pokraji recese. Odhaduje to Mezinárodní měnový...Více

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace