Události Potlesk i protesty doprovázejí nový zákon o výzkumu na kmenových embryonálních buňkách

Ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková, foto: Autor Vědci nový zákon vítají. Od výzkumu embryonálních kmenových buněk si slibují, že povede k léčbě nemocí, s nimž se zatím současná medicína marně potýká. Navíc bylo už konečně nutné dát takovému výzkumu jasná pravidla, jednak z etických důvodů, jednak proto, aby se z výzkumu nestala komerční záležitost. To potvrdila Radiu Praha i ředitelka Ústavu experimentální medicíny profesorka Eva Syková.

"Zákon je velmi potřebný, protože bez něj není vlastně možné výzkum provádět. Mohlo by dojít k určitému zneužití. Tady bude regulace, aby se výzkumem s lidskými embryonálními buňkami mohly zabývat skutečně seriózní instituce."

Čím jsou vlastně embryonální kmenové buňky, ať lidské nebo zvířecí, tak zajímavé? V nejrannějším stádiu vývoje embrya jsou ještě všechny buňky vzácně univerzální. Dá se z nich tedy vypěstovat jakýkoli typ buněk, které později tvoří živý organismus. Jinými slovy, po implantaci do kteréhokoli tělesného orgánu se dovedou přizpůsobit, množit se tam a stát se stavebními kameny dotyčného orgánu. A ještě jinak zjednodušeně řečeno, mohou vlastně fungovat jako univerzální ´náhradní díl´ pro kterýkoli nemocný orgán dospělého jedince. Zatímco v případě zvířete to nikomu v podstatě nevadí, u člověka jde podle odpůrců výzkumu o zásadní etický problém.

Místopředseda sněmovny a KDU-ČSL Jan Kasal, foto: www.kasal.cz "My máme ta to, že lidský život zasluhuje ochranu už od početí. Lidské embryo spadá do této kategorie."

Říká místopředseda sněmovny a KDU-ČSL Jan Kasal. Pro lidovce je nepřijatelná degradace počínající lidské bytosti na ´surovinu´.

"Medicína umožňuje transplantaci orgánů a všichni se shodneme, že je nepřípustné, aby byl orgán nezbytný pro zdraví jednoho sebrán jinému, kdo s tím nesouhlasí. U těch embryí se bohužel na jejich souhlas nemůžeme zeptat, takže postupujeme velmi statečně a embrya zbavujeme možnosti, aby se z nich vyvinuli normální lidé."

Vědcům zákon umožní získávat buňky z embryí starých maximálně sedm dní, která zůstala nevyužita na klinikách pro umělé oplodnění a musela by být stejně zničena. Popřípadě jde o poškozená embrya, která by se stejně nemohla normálně vyvíjet. Na paralelu s transplantacemi orgánů pohlíží profesorka Eva Syková jinak než Jan Kasal.

"Když můžeme odebrat orgány od malých dárců, kteří umírají například v důsledku úrazu, stejně tak embryo, které umírá, je to, které se stává dárcem buňky. Je tu tedy taková paralela s dárcovstvím orgánů. Podobné principy, které uplatňujeme pro dárcovství orgánů, budeme moci uplatňovat pro dárcovství buněk u umírajících embryí."

K výzkumu budou moci být embrya využita jen s výslovným souhlasem matky a otce, kteří si za to nesmějí nechat zaplatit. To proto, aby se s embryi nemohlo obchodovat. Embrya se také nebudou smět vyvážet do ciziny.

Nový zákon odmítají nejen lidovci. Výhrady má také Česká biskupská konference. Aktivisté z Hnutí pro život získali pro svou petici proti zákonu na 40 tisíc podpisů. V Poslanecké sněmovně zákon podpořilo 103 poslanců, proti jich bylo 35. Pokud zákon schválí také Senát a podepíše prezident, zařadí se Česko mezi země, jako je například Francie, Velká Británie a Německo, které už daly výzkumu kmenových embryonálních buněk zelenou.