Události Portál Paměť národa zpřístupní vzpomínky stovek účastníků moderní historie
Na 90. výročí vzniku Československa bude oficiálně spuštěn údajně největší evropský pamětnický portál Paměť národa. Od 28. října nejen odborníkům, ale i veřejnosti zpřístupní audiovizuální vzpomínky stovek přímých aktérů nejvýznamnějších událostí z české moderní historie.
Mikuláš Kroupa
Portál Paměť národa začalo před dvěma roky budovat sdružení Post
bellum společně s Českým rozhlasem. Umožňuje téměř neomezené
rozšiřování sbírky unikátních výpovědí, říká představitel
Post bellum, a náš bývalý kolega Mikuláš Kroupa.
"My jsme o takovém projektu na internetu uvažovali už před osmi lety, kdy jsme začínali sbírat vzpomínky pamětníků. Založili jsme malé sdružení novinářů a historiků a nazvali jsme ho Post bellum. Pamětnický portál, který spouštíme 28. října, má za úkol tu naši sbírku nabídnout široké veřejnosti. My jsme se od roku 2006 začali věnovat i rozhlasové publicistice a vytvořili jsme dokumentární cyklus Příběhy 20. století, kde ty příběhy zpracováváme. Internet nabízí kompletně celou naší sbírku."
Kolik vzpomínek pamětníků jste už natočili?
"K dnešnímu dni máme natočeno téměř 900 vzpomínek
pamětníků ze všech pamětnických kategorií - političtí vězni,
veteráni z druhé světové války, Židé, kteří přežili holocaust,
domácí odboj z druhé světové války, odpůrce totalitních režimů,
ale i agenty státní bezpečnosti, důvěrníky, spolupracovníky tajných
služeb. To je samozřejmě obrovská sbírka, ve které se velmi špatně
orientuje. Právě portál www.pametnaroda.cz nebo www.memoryofnation.eu
má nabídnout navigace, jak v té sbírce pracovat. Navigace je nejenom
přes roky, výročí, epochy, ale zároveň nabízíme vyhledavač, který
funguje ve všech evropských jazycích."
Portál tak má podle provozovatelů předpoklad stát se největším projektem svého druhu na světě. Již nyní ke spolupráci přistoupilo asi 15 domácích i zahraničních pracovišť orální historie, která společně založila Společenství evropské paměti.
"K tomuto volnému společenství se může připojit každý, kdo
natáčí vzpomínky pamětníků, sbírá, dokumentuje, má doma
fotografie, deníky, dopisy, které by bylo možné umístit do naší
elektronické badatelny. Ze zahraničí bychom velice uvítali lidi,
kteří by se nám ozvali a chtěli by s námi navázat spolupráci."
Je nějaký příběh, který tě mimořádně zasáhl?
"Ono jich je spousta. Já jsem vyrobil už 60 hodinových dokumentů.
Ale samozřejmě bych zmínil jeden, který mě hluboce zasáhl a to je
příběh katolického kněze Oto Mádra, který byl odsouzen na doživotí
a jeho příběh je fascinující. On to přijal ne odevzdaně, on byl
velký bojovník, ale zároveň všechno přijímal s neuvěřitelným
nadhledem. On mi říkal, musíte si uvědomit, že my katoličtí
kněží, kteří jsme věděli, že půjdeme do toho kriminálu, tak jsme
to vnímali tak, že tam máme i nějaký úkol."









