Události Policie odposlouchávala Kinského a Čapka

Policie požádala českou civilní rozvědku, aby pátrala v zahraničí po dokumentech, které zpochybňují majetkové nároky některých šlechticů. S těmito informacemi přicházejí Lidové noviny. Českou policii podle nich zajímaly zejména majetkové kauzy šlechtických rodů Kinských, Waldsteinů, Salmů a Dittrichsteinů, kteří v Česku žádají o vydání majetku. Čeští tajní agenti měli za úkol najít v německých a rakouských archivech dokumenty, které dokazují, že se šlechtici nenarodili s českým občanstvím. Jak potvrdil Roman Skřepek z Policejního prezídia, pátrací tým měl krycí název Majetek:

"Nejednalo se o policejní tým, jednalo se o pracovní skupinu, která se jmenovala Majetek. Tato pracovní skupina byla založena bývalým náměstkem policejního prezidenta panem Macháněm v roce 2004. Zrušena byla náměstkem Snopkem v roce 2006. Složena byla z kriminalistů na jednotlivých krajských správách a mimo jiné se zabývala i oprávněností vrácení majetku v rámci restitučních nároků. Byť byl tento tým složen z policistů v rámci jednotlivých krajů, tak hlavním koordinátorem tohoto týmu byl bývalý ředitel Útvaru pro odhalování korupce pan plk. Brych."

Další informace ke konkrétní činnosti této pracovní skupiny odmítl Skřepek uvést.

Jaroslav Čapek, právní zástupce F.O.Kinského, foto: ČTK Jednou z nejznámějších restitučních kauz je případ Františka Oldřicha Kinského, který prostřednictvím svého právního zástupce podal celkem 157 žalob. Policie ho podezřívala z podvodu. Proto podle tisku v roce 2004 odposlouchávala telefon Kinského i jeho advokáta Jaroslava Čapka. S odposlechy souhlasil i soud. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila je takový postup v souladu se zákonem. Sledování advokátova telefonu policií se však nelíbí České advokátní komoře. Nelíbí se ani samotnému Jaroslavu Čapkovi:

"Takový postup Policie České republiky nebo vůbec státu, protože Policie je jednou z jeho složek, považuji za skandální. Nepřípustné v demokratickém státě. V dobách, kdy u nás vládl komunismus, se člověk s takovými postupy musel smířit, protože to byly metody tehdejšího totalitního státu. Ale dneska? Skutečnost, že se stát vměšuje prostřednictvím svých složek do civilních kauz - a kauza pana Kinského je civilní kauza - je prostě nepřípustný postup."

Podle Jaroslava Čapka soudy se při posuzování nároků jeho klienta řídí politickou objednávkou. Čapek připomíná, že do roku 2003 Kinského kauzy vyhrával, pak se situace obrátila. O čem to vše svědčí?

"Je mé přesvědčení, a vsadím se, že se to časem potvrdí a bude zveřejněno - já se domnívám, že jde prostě o to, aby byla petrifikována držba současných neoprávněných vlastníků. To znamená aby ti, kteří neoprávněně drží majetek pana Kinského - včetně státu samozřejmě - nebyli nuceni mu ho vydat."

Jaroslav Čapek je rozhodnut podat žalobu na soudkyni, která odposlechy legalizovala. Sebe i svého klienta hodlá dále bránit, Kinského proti postupu státu, který mu způsobuje škodu, sebe proti hanobení dobrého jména, jehož se prý při pátrání v zahraničí dopustila česká policie.