Po srpnu ´68 byla v ČSSR vězněna i Sybille Plogstedt

Vrátíme se o 40 let zpátky, do prvních dnů sovětské okupace v roce 1968. Málo známým aspektem událostí té doby je účast zahraničních občanů. V době letošního výročí Prahu navštívila paní Sybille Plogstedtová z Německa, která má na Československo bohaté vzpomínky, mj. i na ruzyňskou věznici.

Novinářka a filmařka Sybille Plogstedt se do československých událostí roku 1968 zapojila náhodou. Jako třiadvacetiletá studentka sociálních věd z univerzitě v Berlíně přijela do Prahy v červnu 1968, aby tu nasbírala materiál pro práci o Pražském jaru a hospodářských reformách. Radiu Praha mimo jiné řekla:

"Jako všichni v téhle zemi jsem byla překvapená vpádem vojsk a od té doby už mi to téma okupace a pražské jaro nedalo spát. Především, po okupaci jsem šla na studentskou radu a nabídla pomoc, protože jsem měla auto a to bylo tenkrát v Praze vzácnost. Pak jsem provážela letáky přes ruské kontroly na vltavských mostech. Jednou taky, to jsem naštěstí nevěděla, mi místo papíru naložili do auta rozhlasovou vysílačku... nejdřív jsem se tedy snažila být užitečná. Pak jsem se vrátila do Německa a protože jsem patřila k levicovým reformním osmašedesátníkům, hledala jsem okruh podobně smýšlejících a natrefila jsem na Petra Uhla, se kterým jsem se spřátelila a společně jsme založili Hnutí revoluční mládeže. Všichni jsme pak byli na konci roku 1969 vzati do vazby a odsouzeni k jednomu až čtyřem letům, já jsem dostala dva a půl roku a Petr Uhl čtyři. Já jsem byla po roce a půl propuštěna."

Členy levicového Hnutí revoluční mládeže byli vedle Petra Uhla také Petruška Šustrová, Ivan Dejmal, Jaroslav Bašta. Sdružení se v prosinci 1969 rozpustilo, když vzniklo oprávněné podezření z policejní infiltrace. To ale nezabránilo uvěznění jeho členů:

Podle Sibille Plogstedtové se na událostech roku 1968 v Praze podíleli i jiní lidé ze zahraničí:

"Tady byli někteří po německém hnutí šedesátého osmého nebo francouzském Máji velmi aktivní, kteří nás materiálně podporovali, dodávali třeba do země tiskařské stroje, taky do Polska, byla to podpora levice, ale ne všech, někteří se orientovali stalinisticky nebo maoisticky, s těmi jsme spolupracovat nemohli."

Sybille Plogstedtová o svých zkušenostech napsala knihu, která v Německu vyšla pod názvem Im Netz der Gedichte, v Česku pak pod názvem V síti dějin.