Po 100 letech u Zborova

U Zborova se 2. července 1917 střetly armády, ve kterých bojovali Češi -jak na straně ruské, tak rakousko-uherské. Českoslovenští legionáři tehdy slavili velké vítězství a bitva tak sehrála zásadní roli ve formování československé armády i samostatného státu. Právě na tyto události se minulý víkend vzpomínalo v ukrajinské vesnici Kalynivka, kde dodnes stojí mohyla připomínající československé vojáky.

Bratrská mohyla, foto: Martina BíláBratrská mohyla, foto: Martina Bílá U Bratrské mohyly, tedy hromadného hrobu československých vojáků, kteří padli v bitvě u Zborova, se 2. července sešly desítky lidí - Češi, Slováci i Ukrajinci. Připomněli si události staré sto let i jejich poselství, které trvá dodnes. Jedním z těch, kdo vzpomínkové akce organizovali, je i Jiří Charfreitag z Československé obce legionářské.

My teď stojíme u mohyly, kde jsou pohřbeni českoslovenští padlí od Zborova, a je krásně. Jak bylo před sto lety?

"Bylo taky krásně. Když legionáři v devět hodin nastupovali, byla jasná obloha. V průběhu bojů, které trvaly až do večera, také sprchlo, což bylo osvěžení. Jinak ale bylo podobné počasí jako dnes."

Pietní akt u Bratrské mohyly, foto: Martina BíláPietní akt u Bratrské mohyly, foto: Martina Bílá Máme teď 14:30 místního času. V jaké fázi byla bitva?

"Dá se říct, že v té konečné. To zásadní se událo před 12 hodinou a v tuto chvíli už vojáci obsazovali další a další pozice. Nepřítel, který byl zaskočen, prchal, takže v podstatě šlo už o sledovací boje a zabírání válečného materiálu."

Hlavní pietní akt proběhl u Bratrské mohyly, můžete to místo představit?

"Naši padlí byli po bitvě roztroušeni po celém bojišti. V roce 1922 v rámci přípravné cesty, kdy byl mimo jiné exhumován i neznámý vojín, který byl později uložen ve Staroměstské radnici, byla těla všech dobrovolníků svezena sem, do tzv. Bratrské mohyly. Podobu, kterou vidíme dneska, mohyla dostala až v roce 1927. Cílem současné rekonstrukce bylo přiblížit ji tomu stavu, v jakém byla před 90 lety."

Zákopy i střelivo

Foto: Martina BíláFoto: Martina Bílá Legionáři k výročí připravili i naučnou stezku po bojišti. Měla několik stanovišť, na každém byli dva muži v dobových uniformách a vysvětlovali, co se právě tady před sto lety stalo. Spolu s Jiřím Charfeitagem jsme stáli mezi poli v kukuřici. Jak ale krajina vypadala před stoletím?

"Byly tady pole i louky. Nicméně v době, kdy tady probíhaly střety, tak na tomto místě byly pozice už přes rok. Nebylo tak samozřejmě možné půdu obdělávat. Jak to tady vypadalo, vidíme třeba tady na tom dobovém snímku. Jde pravděpodobně o jediný snímek, který ukazuje přímo průběh bitvy."

Na dalším stanovišti nás čeká Tomáš Pilvousek a vede nás k tomu poslednímu, co tady po československých legionářích zbylo. Díváme se spolu do takové malé prohlubně. Právě ona je prý zbytkem zákopu:

Foto: Martina BíláFoto: Martina Bílá "Tady jsme právě v místě, o kterém se domníváme, že jde o zbytky zákopového systému. To jsou tady ty díry v zemi. Tady vidíme, že ta předprseň je na jednu i druhou stranu. O pouti v roce 1927 bylo ještě bylo pár zákopů patrných, ale většina byla už zaoraná. Už pár let po válce tady stopy války patrné nebyly."

Dá se tady něco po legionářích najít?

"Když jsme si ta stanoviště projížděli, tak jsme nacházeli kule i nábojnice. I dneska někdo říkal, že něco objevil. Bylo to možné i díky dešťům, které nás provázely předchozí dny. Půda steče a odhalí, co v zemi zbylo."

Svíčky za padlé z obou armád

U Zborova se letos nepřipomínali jenom padlí legionáři, ale také vojáci rakousko-uherské armády. Důvody vysvětluje Jiří Charfreitag:

"Nebyli to totiž jen protivníci, ale byli to také sousedé ze stejných vesnic i vzdálení členové rodin. Nám se zdá správné, aby po sto letech došlo ke smíření, a myslíme si, že právě teď je ten moment, kdy by k němu mohlo dojít."

Za padlé z obou stran se tedy v neděli v jejich rodných městech a vesnicích rozsvěcovaly svíčky. Zborovskou bitvu si lidé v Česku mohou připomenout i tento týden, 8. června proběhne v Milovicích její rekonstrukce.