Petr Pithart je potřetí předsedou Senátu

Petr Pithart, Foto: CTK

Staronovým šéfem senátu byl opět zvolen lidovec Petr Pithart. Rozhodlo tak padesát z jednaosmdesáti senátorů. Více příspěvek Viléma Faltýnka.

Petr Pithart,  Foto: CTK
Pithart je v čele senátu už potřetí. Byl vůbec prvním předsedou senátu v letech 1996 až 1998 a vedl horní komoru i v minulém funkčním období. Jak řekl, za jeden ze svých hlavních úkolů v dalším funkčním období považuje posílení prestiže Senátu:

"Já si myslím, že Senát pomalu ale jistě získává na vážnosti. Samozřejmě, aby člověk porozuměl smyslu Senátu, musí vědět alespoň něco málo o Ústavě. Já si myslím, že už teď Senát své ústavní zadání plní, ale nikdy nebude tím atraktivním kolbištěm politických stran, kde se rozhoduje o osudu vlády, kde se rozhoduje o osudu politických stran. My máme jiný úkol a myslím, že Senát už ho plní. Jen se to těžko propaguje."

Pithart se ale vyhýbá odpovědi na otázku, zda se bude pokoušet i o nejvyšší ústavní funkci, tedy o post prezidenta. Předseda Senátu totiž čeká, jak Ústřední výkonný výbor sociálních demokratů naloží s výsledky svého prezidentského referenda. Zda tedy bude kandidovat na prezidenta i v případě, že bude nominovaný Otakar Motejl, to Pithart ještě neví. "Nechte mě, abych si to rozmyslel po sobotě, podle toho, co se bude dít v sociální demokracii. Oni neprožívají lehké chvíle a já chci být s touto stranou, jejichž jsme my koaliční spojenec, loajální. Záleží mi na tom, jak u nich ten proces proběhne. Udržet vládní koalici je moje priorita," uvedl.

Ve vysílání Českého rozhlasu se Pithart brání tvrzením, že funkce předsedy Senátu pro něj má být pojistkou pro případ, že by se prezidentem nakonec nestal: "To by se určitě neříkalo, kdybych byl předsedou Senátu zvolen před rokem a půl. Teď se náhodou stalo, že prezidentovi uplyne mandát a Senát také funguje ve dvouletých intervalech. Kdyby se tato dvě data nesešla, nikoho by to nenapadlo. Tato shoda okolností mě v očích některých lidí poškozuje, zejména u těch, a já jsem překvapen, kolik takových je, kteří se domnívají, že chci mít obě ty funkce." To ovšem samozřejmě podle ústavy není přípustné.

Jedním ze čtyř Pithartových místopředsedů se stal unionista Jan Ruml, který svou funkci obhajoval jako kandidát klubu Otevřené demokracie. Dalšími místopředsedy Senátu se stali občanští demokraté Přemysl Sobotka a Mirek Topolánek a Ladislav Svoboda z ČSSD. Na čtvrtečním programu senátoři mají také podrobná pravidla pro volbu hlavy státu. Připomeňme si, že ta obě komory parlamentu čeká na společné schůzi 15. ledna.