Události Peníze na Komenského muzeum v Naardenu dá Česká republika

Hrob Jana Ámose Komenského v Naardenu Starosta Naardenu Jack Patijn minulý týden uvedl, že město nemá na další provoz muzea prostředky, protože nizozemská vláda prudce snižuje kulturní dotace. Podle Patijna na to doplácejí malá muzea v celé zemi. Jak potvrdila mluvčí českého ministerstva kultury Kateřina Besserová, premiér a ministr kultury se domluvili, že potřebných 80 000 eur v rozpočtu najdou. Částka by měla vystačit na roční provoz muzea, jak potvrdil Pavel Jirásek, ředitel Odboru ochrany movitého kulturního majetku, muzeí a galerií, do jehož působnosti muzeum spadá: "Ano, pokud to bude v té výši, o které se dnes mluví, tak to bude postačující na roční provoz muzea. Samozřejmě že i město Naarden počítá s tím, že by se podílelo, pokud přijde ta zásadní dotace od českého státu. A pak by byl prostor i pro další iniciativy."

Socha Jana Ámose Komenského v Naardenu Podle Jiráska se Česká republika v zahraničí podílí na provozu ještě několika dalších muzeí, jako například Husova domu v Kostnici, památníku v Osvětimi, v Ravensbrücku. "Muzeí jako takových má Česká republika dostatek doma, ani jiné státy muzea v zahraničí nemají, takže je to spíš vyjímečná záležitost," říká s úsměvem Jirásek. Na otázku po počtu návštěvníků muzea není schopen odpovědět, ale někteří čeští turisté ho prý jistě navštěvují. Proč tedy stojí za to udržovat muzeum v Nizozemsku?

"Samozřejmě pro připomínání odkazu myslitele a humanisty Komenského v místě, kde dožil své dny a kde je pohřben. Ta korelace mezi místem uložení jeho ostatků a muzeem je zřejmá," říká Pavel Jirásek z ministerstva kultury.

Po místě posledního odpočinku Jana Ámose pátrali čeští vlastenci od druhé poloviny 19. století. Zanedbaný a zapomenutý hrob byl nalezen v červenci 1929 v bývalé kapli luteránského "valonského kostela" v Naardenu. Prostora byla pronajata československou vládou v roce 1933 a vyzdobena předními českými a slovenskými předválečnými umělci.