Události Parlament našel novou cestu k volbám: změnil ústavu

Foto: ČTK Pojďme po pořádku. Ve čtvrtek Ústavní soud zrušil ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Nebyl totiž obecně platnou úpravou ústavních pravidel, pouze jednorázově rušil jedno z nich. Parlament tak oprášil a upravil starší senátní návrh na změnu ústavy. Ten již jako trvalé pravidlo zakotvuje možnost zkrátit volební období Sněmovny, pokud o to její třípětinová většina požádá hlavu státu.

Poslanci novelu ústavy schválili v pátek odpoledne, ještě tentýž večer je podpořili senátoři. Obe parlamentní komory zároveň přijaly další úpravu, která zkracuje některé lhůty volebního procesu. V sobotu navečer prezident republiky podepsal novelu ústavy i novelu volebního zákona, záhy svůj podpis připojil i premiér Jan Fischer. A po pondělním zveřejnění ve Sbírce zákonů, které je poslední podmínkou platnosti právních norem, může Sněmovna hned v úterý hlasovat o svém rozpuštění.

Jan Fischer, foto: ČTK "Toto doplnění v podstatě není napadnutelné," prohlásil o novele ústavy předseda Senátu Přemysl Sobotka v souladu s míněním drtivé většiny zákonodárců. Proti byli pouze tři senátoři a předtím osm poslanců, včetně Martina Bursíka z řad zelených: "Nezávisle na rozhodnutí Ústavního soudu, nezávisle na argumentaci Ústavního soudu se Poslanecká sněmovna rozhodla znovu se rozběhnout čelem proti zdi. Dokonce sama má obavy z tohoto kroku a cítí, že to je za hranou ústavnosti."

Miloš Melčák, foto: ČTK Ústavní soud totiž předešlému, zrušenému zákonu vytkl, že mění pravidla hry v jejím průběhu, což soud chápe jako nepřípustný zpětný účinek. Podle nezařazeného poslance Miloše Melčáka, který inicioval stížnost proti již zrušenému zákonu, však není problém ve změně ústavy, ale v tom, že by se měla využít již v tomto volebním období: "Problém nastane v okamžiku, když bude použit v tomto volebním období. To znamená to usnesení v úterý by mělo v podstatě už retroaktivní účinek."

Melčák, který kandidoval za ČSSD, tak uvažuje o další ústavní stížnosti, stejně jako nezařazený Juraj Raninec, zvolený za ODS. Podle šéfa lidovců Cyrila Svobody to ale má háček: mají na to už jen pár dní, protože když Sněmovna schválí žádost o své rozpuštění a prezident jí vyhoví, ani Melčák ani Raninec už nebudou poslanci a podle Svobody ztratí možnost obrátit se v této věci na Ústavní soud.

Je však stejně otázka, jakou šanci by u něj mělo zpochybnění nových úprav. Že ta šance není příliš velká, si myslí i kritik předešlého jednorázového zásahu do ústavy, právní teoretik Jan Kysela z Univerzity Karlovy: "Jestli je ten institut šťastný nebo méně šťastný z hlediska nějakého vybalancování vztahů v ústavním systému, to je jedna věc, ale že by byl nějak vadný nebo napadnutelný před Ústavním soudem, to se mi nezdá."