Události Otisk dlaně Madeleine Albrightové
Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová v neděli už potřetí ve svém životě navštívila Terezín na Litoměřicku. Nejen proto, aby se poklonila památce členů své rodiny a ostatních obětí terezínského židovského ghetta, kterým prošlo na 155 tisíc Židů z českých zemí a dalších zemí Evropy, z nichž na 118 tisíc zahynulo. V terezínské galerii také otiskla svou dlaň, z níž se vytvoří křišťálový odlitek.
Otisk dlaně Madeleine Albrightové, foto: ČTK
Majitelé galerie Křišťálový dotek, otec a syn Alexandr a Jan
Huňátové z Bohušovic nad Ohří, už odlili ze skla například otisk
ruky bývalého prezidenta Václava Havla, spisovatele Arnošta Lustiga,
zachránce židovských dětí sira Nicholase Wintona nebo hokejisty
Jaromíra Jágra. V neděli mladší z dvojice majitelů galerie, Jan
Huňát, sejmul otisk dlaně Madeleine Albrightové:
"Nebolí to?" - zeptal se Jan Huňát. "Nebolí. Jenom abych ji mohla zase vyndat," odpověděla s úsměvem Madeleine Albrightová.
O otisk dlaně Madeleine Albrightové usiloval sklář Jan Huňát velmi dlouho:
"A paní Albrightová je také největší Češka. Ve své době to byla nejmocnější žena světa, což je prostě nádhera. A je to stále o tom, že Česká republika je vidět také díky ní. To je přece nádherné. Kdo to dokázal z České republiky? Teď se snažíme dostat pana Gorbačova, ale je to velice těžké."
Zleva Jan Huňát, Madeleine Albrightová a Alexandr Vondra, foto: ČTK
Výroba skleněného odlitku z otisku dlaně trvá zhruba čtvrt roku.
Poté skleněná dlaň Madeleine Albrightové spočine v terezínské
galerii vedle dlaní Václava Havla a Nicholase Wintona. Sklář Jan
Huňát jako jediný na světě ho dokáže vyrobit tak, že jsou na něm
vidět všechny papilární linie. "Je to skvělá věc, kde se
kombinuje dávná česká tradice českého sklářského umění a to, co
se někdy říká, že otisk ruky říká o tom člověku úplně
všechno," řekl o křišťálových otiscích dlaní ministr obrany
Alexandr Vondra, který Madeleine Albrightovou v Terezíně provázel.
"My jsme právě chtěli, aby to bylo perfektní, aby tam byly všechny čáry života, aby tam byly mozoly."
"Nechám tady ruku, a také srdce, protože jsem vlastně ani nevěděla, jak jsem spojená s Terezínem. Plno mých známých, přátel tady bylo a umřelo," řekla poté Madeleine Albrightová.
Madeleine Albrightová položila kytici na Národním hřbitově terezínského památníku, foto: ČTK
Spolu s Alexandrem Vondrou pak položila květiny na Národním hřbitově
terezínského památníku. Vzpomněla tak historii své české rodiny, o jejíchž židovských kořenech se dozvěděla až nedávno. Její
židovští prarodiče se stali obětí holokaustu. V různých
koncentračních táborech zahynulo 24 členů její rodiny.
"A jednu věc chci udělat - takovou desku se jmény všech členů mé rodiny, kteří tady umřeli. Nejen v Terezínu. Tady jsou jména 24 členů mé rodiny," řekla Madeleine Albrightová.
Deska by měla viset v terezínském kolumbáriu. Do pamětní knihy se podepsala i svým dívčím jménem Korbelová.
O svém židovském původu se Madeleine Albrightová dozvěděla ve druhé polovině devadesátých let. Až novináři jí tehdy odhalili, že její židovští prarodiče a mnoho dalších příbuzných se stali oběťmi holokaustu. Sama už dříve prohlásila, že její zesnulí rodiče s ní nehovořili o smrti jejích prarodičů. Ona sama se na to nikdy neptala, ani to nezkoumala, částečně proto, že její kontakty s nimi skončily ve věku dvou let.
Madeleine Albrightová, která byla americkou ministryní zahraničí v letech 1997 až 2001, se narodila jako Marie Jana Körbelová, první ze
tří dětí v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela.
Německou přehlásku z příjmení rodina vypustila po válce. Po
vyhlášení protektorátu emigrovali do Británie, kde přestoupili ke
katolicismu.








