Oscar je výsledek úžasné náhody, říká Jiří Menzel, který slaví osmdesátiny

Slavný český režisér Jiří Menzel slaví osmdesátiny. Bohužel je tráví v nemocnici po náročné operaci hlavy. Na právě probíhajícím mezinárodním festivalu v Berlíně měl převzít cenu Kamera Berlinale, která je určena osobnostem, k nimž má tato přehlídka zvláštní vztah. A to k Jiřímu Menzelovi má, protože jeho filmy tu získaly několik cen.

Jiří Menzel, foto: Martin Špelda, ČRoJiří Menzel, foto: Martin Špelda, ČRo Poprvé v roce 1990, kdy Zlatého medvěda dostal jeho trezorový snímek Skřivánci na niti. Před jedenácti lety pak získala jednu z cen další hrabalovská adaptace Obsluhoval jsem anglického krále.

Nově bude na festivalu uveden film Tlumočník režiséra Martina Šulíka, road movie, v níž Menzel ztvárnil titulní roli. Po jeho boku si zahrál rakouský herec Peter Simonischek, který ho při přebírání ceny zastoupí, a přiveze ji do Prahy 27. února, kdy se bude promítat Tlumočník v české premiéře.

Oscara získal v pouhých 29 letech

Filmy přinesly Jiřímu Menzelovi světový úspěch už na začátku jeho režisérské kariéry. V pouhých 29 letech získal v roce 1967 Oscara za Ostře sledované vlaky, natočené podle románu Bohumila Hrabala.

Ostře sledované vlakyOstře sledované vlaky "Oscar není medaile za to, že vyskočíte nejvýš. To je výsledek úžasné náhody. To nemá vůbec s kvalitou filmu co dělat. Já jsem spíš rád, že ten film je k promítání ještě dnes, že je zařazen mezi filmy, které se učí na školách, a že to je tzv. klasika. Já vím, jaké filmy dostaly Oscara, a vím, jaké krásné filmy Oscara nedostaly," řekl Jiří Menzel v jednom z rozhovorů pro Český rozhlas.

Na pražské FAMU studoval u Otakara Vávry v silném ročníku, který je dnes považován za osu české filmové vlny. Nabízí se otázka, chodí vůbec režisér do kina?

"V posteli je to pohodlnější. Na druhou stranu, když mi někdo řekne, že viděl můj film na videu, tak se naštvu. Ale dovolte mi to sobectví. Mám právo na trošku pohodlí. Ale mám rád některé filmy, které si pustím i dvakrát, jako třeba Bokovka nebo nějaký Woody Allen, mám rád Hřebejkův film."

Menzel: Mohl jsem udělat skvělou fotku s Havlem, Hrabalem a Hrušínským

Publikum i odborníky zaujal Menzel hned svou první režií, kterou byla adaptace Hrabalovy povídky Smrt pana Baltazara ve filmu Perličky na dně. Další hrabalovské filmy Postřižiny či Slavnosti sněženek, stejně jako snímky podle scénáře Zdeňka Svěráka, jako například Na samotě u lesa nebo na Oscara nominovaná Vesnička má středisková, patří k tomu nejlepšímu, co v té době vznikalo.

Slavnosti sněženekSlavnosti sněženek "Už druhý den vždycky víte, co jste minulý týden mohl udělat líp. Ve střižně máte spoustu možností, díky kterým film opravujete. To je nekonečná práce, a v nějaké chvíli s tím musíte přestat."

V jednom z rozhovorů pro Český rozhlas Jiří Menzel zalitoval, že neudělal jednu fotografii, která by určitě byla slavná.

"U baru stál osamoceně takový skromný člověk. Držel si ruku pod nosem, protože mu ještě nevyrostl knírek, nedávno totiž vyšel z vězení, a nikdo si ho nevšímal. Tak jsem šel k němu a pak jsem ho odvedl k panu Hrabalovi. Posadili se tam všichni tři na schody - Hrušínský, Hrabal, Havel. Škoda, že jsem si to nevyfotografoval, to bylo hezké."

V pauzách mezi filmováním se Jiří Menzel věnoval divadelní režii v Česku i v cizině. Velmi úspěšný byl Brouk v hlavě v Divadle na Vinohradech. Na svém kontě má rovněž několik oper, režíroval i na Letních shakespearovských slavnostech.