ODS chce poslat evropskou smlouvu před Ústavní soud

Občanská demokratická strana o víkendu dospěla k závěru, že novou reformní smlouvu Evropské unie by měl posoudit Ústavní soud. Podle lídra ODS a předsedy vlády Mirka Topolánka se od výsledku bude odvíjet debata o formě, jakou má Česko dokument schvalovat.

Premiér Mirek Topolánek jménem České republiky minulý týden v Lisabonu podepsal tzv. reformní smlouvu, která nahrazuje text dříve odmítnuté Evropské ústavní smlouvy. Česká delegace přitom prosadila svůj požadavek, aby dokument zmínil možnost přenést pravomoci nejen do Bruselu, ale i zpět na členské země. Ze smlouvy navíc vypadly například zmínky o hymně a vlajce unie, které byly trnem v oku ODS i prezidenta Klause. Přesto Topolánek zhodnotil výsledek velice opatrně:

Podle svých lisabonských vyjádření by premiér dal před referendem přednost ratifikaci smlouvy v parlamentu. Doma jej ale čekala nevůle části jeho vlastní strany. Nad úvahami o všelidovém hlasování pak přes víkend zvítězil návrh ODS nechat smlouvu prozkoumat Ústavním soudem. A až z jeho rozhodnutí by měla vyplynout forma, jakou bude dokument schválen. "Pokud se ukáže, že tato reformní smlouva žádným způsobem nevytváří prostor pro změnu naší ústavy, tak není žádný důvod pro referendum," vysvětlil Topolánek.

Mirek TopolánekMirek Topolánek Česko samozřejmě není jedinou zemí, která by soudně zkoumala smlouvy Evropské unie. Má to však jeden háček, říká politolog Jiří Pehe: "Některé země skutečně poslaly některé smlouvy Evropské unie ke svým ústavním soudům, aby zjistily, zdali nejsou v rozporu s ústavním pořádkem té-které země. Nicméně mám za to, že v tom českém případě se až příliš okatě jedná o určité - řekněme - politické divadlo, které určitě v Bruselu dobře vnímají. Myslím si, že je trochu něco jiného, když například text bývalé euroústavy byl kriticky posuzován německým ústavním soudem a je trošku něco jiného, když tak činí Česká republika, která se v tom evropském procesu opakovně ukazuje jako určitý kazisvět nebo země, která se prostě snaží dělat potíže."

Ono politické divadlo, o kterém mluví Pehe, podle něj vyplývá ze souhry několika věcí uvnitř ODS: "Za prvé si myslím, že v ODS existuje skupina řekněme tvrdých euroskeptiků, kteří prostě žádnou takovou smlouvu nechtějí a protože byla nyní přijata jako kompromis, tak se snaží ještě na poslední chvíli vytvářet přinejmenším nějaké napětí nebo alespoň se pokoušejí zdůraznit to svoje stanovisko. I když asi vědí, že příliš mnoho šancí nemají."

Jiří Pehe ale připisuje význam i napětím mezi různými skupinami, které se ve straně sdružili například kolem exministra financí Tlustého nebo pražského primátora Béma. "A potom také samozřejmě se začíná vytvářet takové nové napětí mezi Topolánkem a jeho lidmi, kteří se poměrně pragmaticky zapojili do toho procesu evropské integrace poté co převzali odpovědnost za vládu, a těmi lidmi, kteří názorově stojí okolo Václava Klause, pokud jde o Evropskou unii, a vidí Topolánka jako příliš slabého a ustupujícího tomu tlaku Evropské unie."

Euroskepticismu části ODS však Pehe podle svých slov dlouhodobě nepříliš rozumí. "Protože většina voličů ODS je proevropská a určitě nemají s tou reformní smlouvou žádný velký problém."