Události Nový ředitel pražské zoo převzal jmenovací dekret
Pražská zoologická zahrada, podle mezinárodního hodnocení sedmá nejlepší na světě, mění vedení. Po řediteli, který ji k úspěchu přivedl, Petru Fejkovi se 1. ledna ujme funkce Miroslav Bobek. V úterý převzal jmenovací dekret. S jakými plány nastupuje? Jakým směrem hodlá zoologickou zahradu dál vést?
Miroslav Bobek
Miroslav Bobek dosud působil jako ředitel Českého rozhlasu Online a šéfredaktor Českého rozhlasu Leonardo. Jeho protikandidáty ve
výběrovém řízení byli ekonom Miroslav Zámečník a bývalý
šéfredaktor zpravodajství televize Nova Jan Vávra. Výběrová komise
navrhla radě města právě Bobka. Pražský radní Milan Richter ocenil
jeho odborné vzdělání i předchozí úspěchy:
"Vystudoval biologii na Karlově universitě, má zkušenosti s řízením větších kolektivů a má výrazná doporučení za projekty, které realizoval v oblasti zoologie."
Odhalení
Bobek se dlouhodobě se věnoval propagaci nejrůznějších
přírodovědeckých projektů; stál například za projektem sledování
migrace čápů černých z České republiky do afrických zimovišť a velmi populárním rozhlasovým pořadem Odhalení, který od roku 2005
sleduje život goril v pražské zoo.
V koncepci, kterou výběrové komisi předložil, se opírá o tři priority:
"Pokud jde o vztah ke zvířatům, zdůrazňoval jsem za prvé, že musejí být chována v takových podmínkách, které odpovídají jejich přirozeným potřebám, přirozenému chování. Za druhé jsem tam akcentoval prezentaci zvířat v kontextu prostředí, ve kterých žijí. A za třetí jsem uváděl, že zvířata, přinejmenším některá, myslím vyšší obratlovce, je potřeba vnímat jako individuality. Nemluvil jsem o individuálním přístupu, ale o vnímání těch tvorů jako individualit, které mají své životní příběhy, svá jména a podobně."
Miroslav Bobek
Po odchodu Bobkova předchůdce se objevily kritické hlasy, že Fejk
kladl až příliš velký důraz na návštěvníky. Bobek odmítá
kritizovat svého předchůdce. Podle něj nemá být zoologická zahrada
chápána jako zábavní park, ale k rekreaci návštěvníků nepochybně
slouží.
"Z druhé je to místo, které slouží ke vzdělávání. Že se děti naučí poznávat zvířátka je jedna možnost, druhá může být ekologická výchova, šíření informací o ohrožení druhů, o ochraně přírody a podobně. Za třetí na zoologických zahradách je velmi důležité, že se podílejí na ochraně biodiverzity. Že v nich jsou jednak rozmnožovány druhy, které se pak vysazují do přírody, nebo že slouží jako jakási noemova archa, jak se někdy říká..."
Bobkův předchůdce Petr Fejk stál ve vedení zoologické zahrady 12
let. Za jeho působení byla také přestavěna většina zahrady, přibyla
řada nových pavilonů a areál se stal jednou z nejnavštěvovanějších
institucí v Česku, ročně do zoo přijde kolem 1,2 milionu lidí. Jako
úkol, který mu byl jmenováním uložen, vnímá Bobek udržení,
respektive v rámci možností další zvyšování úspěšnosti
zoologické zahrady. Růst návštěvnosti prý ale k jeho zadání
nepatří.
"Nemám za úkol zvyšovat počty návštěvníků, já si ostatně myslím, že to ani není možné, s tím jsem do toho výběrového řízení vstupoval. V sezóně a v návštěvnické špičce se do zoo lidé už prakticky nevejdou, takže návštěvnost nelze zásadně zvyšovat. A to si myslím uvědomují i zástupci zřizovatele."
Petr Fejk v zahradě skončil v říjnu a od listopadu se ujal nově
zřízené funkce šéfa České národní budovy v New Yorku.







