Události Novinky v zákoníku práce v roce 2012

06-01-2012 16:14 | Zdeňka Kuchyňová

Menší odstupné pro část zaměstnanců nebo výpověď za porušení léčebného režimu. To jsou některé ze změn, které platí od ledna letošního roku v zákoníku práce. Řídí se jím asi čtyři miliony zaměstnanců a několik set tisíc zaměstnavatelů.

Stáhnout: MP3

Cílem změn v zákoníku práce má být podle vlády pružnější trh práce, tedy snadnější přijímání i propouštění zaměstnanců. Mezi nejdiskutovanější změny patří vyplácení odstupného. Dosud dostával zaměstnanec tři průměrné platy. Nová úprava znevýhodňuje ty, kteří jsou u firmy krátce. Ten, kdo v podniku pracuje jeden rok, dostane při propuštění jeden plat, za rok až dva, to budou platy dva. Až teprve ti, kteří u podniku pracovali déle, dostanou tříměsíční odstupné, uvedla v České televizi Táňa Švrčková, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

"Opatření se zavádí proto, aby zaměstnavatelé ochotněji přijímali nové pracovníky, aby vytvářeli dlouhodobá pracovní místa. Systém také více odměňuje loajální zaměstnance."

Dalším novým ustanovením zákoníku práce, o kterém se mluví, je zneužití nemocenské. Za hrubé porušení léčebného režimu může dostat zaměstnanec nově i výpověď, navíc bez nároku na odstupné. Podle tajemnice legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů Zdenky Kindlové se zhorší postavení zaměstnanců.

"Pokud jde o změnu poskytování odstupného, tak to znamená zhoršení postavení zaměstnanců a samozřejmě nelíbí se nám také zařazení nového výpovědního důvodu, tedy důvodu porušení režimu práce neschopného."

Podle odborů je opatření protiústavní. Zaměstnanec je totiž za porušení léčebného režimu trestán již odnětím náhrady mzdy, kterou mu zaměstnavatel vyplácí, a člověka nelze trestat dvakrát za totéž pochybení. I podle některých právníků bude složité prokazovat, zda se jedná o hrubé porušení léčebného režimu. Například zaměstnanec může argumentovat tím, že si musel jít nakoupit potraviny a proto ho kontrola nezastihla. Jak bude opatření fungovat v praxi, ukáže čas.

Jan WiesnerJan Wiesner Zaměstnance asi nepotěší ustanovení, podle kterého bude moci zaměstnavatel zahrnout práci přes čas do měsíční mzdy. Smlouvu na dobu určitou bude možné uzavřít na tři roky, se stejným zaměstnavatelem ale maximálně na devět let. Mění se také zkušební doba šéfů - měla by být až šest měsíců. Zaměstnavatelé s novinkami souhlasí, protože podle nich zvyšují odpovědnost zaměstnance. Podle předsedy Konfederace zaměstnavatelských svazů Jana Wiesnera jim totiž některé z nich ulehčí podnikání v současné nepřehledné ekonomické situaci.

"My vítáme prodloužení zkušební doby, protože to se týká především vedoucích pracovníků, kde tři měsíce bylo málo. Vítáme i prodloužení doby určité, protože v současné době to má velký vliv. Málokdo má zakázky na dlouhou dobu dopředu a musí samozřejmě podle toho i upravovat personální situaci. Takže to je pro nás dobré."

Od nového roku se také prodlužuje doba, kterou lze v průběhu jednoho roku odpracovat na základě dohody o provedení práce. Dosud to bylo 150 hodin, nyní 300. Tuhle novinku ocení například stavební firmy, které v sezóně nemohly zaměstnat na dohodu kvůli nízkému počtu hodin dostatek pracovníků a přitom je potřebují. Novela však stanoví i strop měsíčního příjmu - lidé mohou na základě dohody dostávat 10 tisíc měsíčně. Pokud výdělek limit překročí, znamená to pro firmy administrativní i finanční zátěž. Jeden měsíc třeba musí zaměstnance přihlásit k pojištění, další zase odhlásit a vést další doklady.

Odbory oceňují, že zákoník by měl omezit využívání tzv. švarcsystému, tedy situaci, kdy firmy přinutí své zaměstnance pracovat pro ně na živnostenský list. Takzvaný švarcsystém je pro zaměstnavatele výhodný především proto, že nemusí za zaměstnance platit pojištění nebo náhradu mzdy v době nemoci, uvedl vedoucí právního oddělení odborů Vít Samek.

"Někde byli zaměstnanci nuceni: zařiďte si firmu a běžte pracovat pro téhož zaměstnavatele, budete dělat to, co jste dělali, ale jako firma. To už od ledna nebude možné, jsou tam velmi tvrdé postihy, které jsou směřovány jak na zaměstnavatele, který bude dále pokračovat v této praxi, tak na zaměstnance, který by se takto nechal zaměstnat. Je tam nová definice závislé práce, která je daleko přísnější než byla dosud a prakticky ten švarcsystém nebude nadále možné legálně vykonávat."

Nemalá změna s prvním lednem dopadá i na bývalé zaměstnance. Ten, který podá výpověď sám ze své vůle nebo odejde dobrovolně po dohodě, bude pobírat menší podporu v nezaměstnanosti. K podpoře samotné pak nebude možné si přivydělávat. Podle některých názorů to však povede k nárůstu práce načerno.

Linkovací služby

Doporučujeme

Další články vydání

Státní rozpočet loni skončil schodkem 143 mld. Kč

Jan Charvát

Miroslav Kalousek, foto: ČTKČeský státní rozpočet skončil loni opět ve schodku 143 miliard korun. Naplánovaný rozpočet počítal s deficitem nižším o osm miliard...Více

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace