Nová výstava k těmto dnům: Protektorát jako ukázka technologie moci

Nezisková kulturní organizace, která si již více než 40 let říká Jazzová sekce, uspořádala výstavu věnovanou kritickému období v životě Čechů - období Protektorátu. Prostřednictvím málo známých dobových dokumentů připomíná dobu nacistického útisku.

Než nabídneme rozhovor s Karlem Srpem, který jako kukrátor výstavu Protektorát 1939-1945 připravil, poslechněte si jeden ze zvukových dokumentů, který můžou návštěvníci výstavy slyšet. Je to dobová nahrávka abdikačního projevu prezidenta Edvarda Beneše:

"Kdyby byl osud popřál Československu ještě asi 10 let míru, tvrdím jako druhý československý prezident, že by se nám bylo podařilo vyřešit všechny naše problémy sociální i národnostní bez obtíží, bez ohrožení míru a bez evropských katastrof...," uvádí se v něm například.

Karel Srp o výstavě říká:

"Mottem je: 'Aby se nám hůř zapomínalo.' Protože nevíme, kdy se můžou některé momenty z historie vrátit. Je to naše 52. výstava dokumentů. My děláme pouze takové výstavy, 'u kterých jsme byli,' to znamená vybíráme si exponáty z té doby. Vystavili jsme původní noviny, jejich titulní stránky, ale také například zprávy policie z té doby o řádění Sudeťáků v pohraničí. Osm Henleinových bodů. Samozřejmě plný text mobilizace. Čili jsou to dokumenty, které snáz osloví i dnes. Proto jsme taky vystavili protektorátní zákony, které se týkají nabávání německého občanství českými občany, kteří žili tehdy v Sudetech, dále první protižidovské zákony a slovenské protožidovské zákony. Je tam předpisů celá řada, ale jsou tam i sugestivní věci, například vzorník árijských vlasů, podle kterých byly děti ve školách selektovány na árijské a neárijské. Ten vzorník jsme fotografovali z originálu, skutečně existuje a je asi 1,5m dlouhý. Jsou tam židovské typy, jak si je tehdy představovali fašisté. Výstava se věnuje i odboji a končíme projevem Edvarda Beneše v Lidicích. Součástí jsou i zvukové nahrávky, které budeme pouštět na internetovém rádiu Jazzové sekce Radio Hortus. Ty zvukové nahrávky jsou tak sugestivní! Posloucháte-li čtení rozsudků smrti za Heydrichiády, nebo radost, když byla Praha osvobozena Rudou armádou, tak to je něco, na co se nezapomíná."

Z jakého úhlu pohledu vás protektorát zajímá?

"Zajímá mě technologie moci. Ty metody bývají podobné. A zajímá mě zejména technologie fašismu, protože byla postavena na národnostních nebo rasových principech. A to, jak říkával Lustig, bylo něco v historii naprosto výjimečného. Nicméně po Židech by přišli na řadu Slované. Podle osmi Henleinových bodů a podle Heydrichových tezí jsme měli skončit roztroušeni a spojeni s dalšími menšinami daleko daleko na Sibiři nebo až někde ve východní části Sovětského svazu."

Výstava bude zahájena 5. května, ale už ji mohou vidět první návštěvníci. Proč jste ji otevřeli právě v těchto dnech, souvisí to s výročím osvobození?

"Souvisí to. Obě dvě výstavy, jak Praha 1880-1918 tak Protektorát 1939-1945 jsou věnovány 70. výročí prvního transportu Židů do Terezína."

Souběžně s výstavou o protektorátu běží v Jazzové sekci na Malé Straně také fotografická výstava věnovaná staré Praze.