Události Největší Českou hlavou je letos profesor Antonín Holý

Antonín Holý, foto: autor Jednasedmdesátiletý Antonín Holý patří v současné době asi k nejslavnějším a také nejúspěšnějším představitelům české vědy. Z jeho laboratoře vzešly látky, ze kterých pak americká společnost Gilead Science vyrobila už několik světoznámých léků. Nejproslulejším je bezesporu Viread, který zastavuje množení viru HIV. Lék Hespera z roku 2002 zase působí proti viru žloutenky typu B. Už od roku 1996 se na základě preparátů profesora Antonína Holého vyrábí také lék Vistide, který působí proti skupině virů vyvolávajících nejrůznější obtíže, od žaludečních vředů po záněty oční sítnice. Jak vlastně probíhá výzkum účinných látek proti virům? Nerozhoduje o nadějné sloučenině a následně účinnému léku tak trochu náhoda?

Mirek Topolánek a Antonín Holý, foto: ČTK „Náhoda hraje obrovskou roli. Musíte najít náhodou nějakým způsobem účinek látky. Potom náhodou najít nějakého vhodného partnera, který by se tím zabýval, protože to já už dělat nemohou. Pak nastane spousta náhod, které určují směr vývoje příslušného léku.“

Bylo například takovou šťastnou náhodou ve vašem životě setkání s belgickým profesorem Erikem de Clercqem, dnes předním světovým virologem?

"Byla to tehdy na symposiu v Göttingenu samozřejmě naprostá náhoda. Sešli jsme se náhodou v určitém časoprostorovém bodu. On přišel s určitým nápadem a já jsem náhodou přišel s určitými látkami, které byly zajímavé. Shodou okolností se stalo, že z prvních šesti látek, které jsem mu poslal na vyzkoušení, byly dvě velice účinné."

A od sedmdesátých let minulého století jste vlastně taková nerozlučná spolupracující dvojice.

"Od roku 1976."

Mirek Topolánek (vlevo), Antonín Holý a vpravo loňský nositel ceny Jaroslav Kurzweil, foto: ČTK Profesor de Clercq pak také díky svým stykům zajistil kontakt na americké farmaceutické společnosti, které už vyvíjejí konkrétní lék. Jak dlouho vlastně celý ten proces trvá, tedy od objevu účinné látky až po schválení nového léku?

"Pokud máte k dispozici tak jednu miliardu dolarů, tak to bude trvat zhruba ještě 12 - 15 let, což také znamená, že to, co dnes nebudeme dělat, tak za 15 let nebudeme mít! To je hrozná představa, že?"

Profesor Antonín Holý je autorem více než 500 vědeckých prací a asi 60 patentů. Jeho tým získal v roce 2001 prestižní Descartovu cenu Evropské unie. O rok později převzal Antonín Holý od prezidenta republiky státní vyznamenání Za zásluhy. Ve Spojených státech nyní zkoumají při prvních klinických testech další chemickou látku z jeho laboratoře. Mohla by se prý stát průlomem v léčení některých nádorových onemocnění. Jak už bylo řečeno, financování klinických testů je velmi drahé. Antonín Holý, foto: ČTK V Evropě se nenajde farmaceutická firma, která by byla s to je zaplatit. Firma Gilead letos věnovala na výzkum profesora Holého více než milion dolarů. Také z licenčních poplatků za léky, které vznikly díky jeho preparátům, si pražský Ústav organické chemie a biochemie pořizuje nové přístroje a platí další bádání. Ředitele ústavu Zdeňka Havlase samozřejmě potěšilo další ocenění, kterého se dostalo ve čtvrtek profesoru Antonínu Holému.

„Mám z toho samozřejmě obrovskou radost. Je to čest pro pana profesora, je to čest pro náš ústav. Za to, co objevil, za to, jako dokázal své objevy dotáhnout až do konce k pomoci milionům lidem mu patří dík celého našeho národa.“

Ocenění Česká hlava je spojeno se stejnojmenným projektem, který byl vyhlášen v roce 2002 na podporu vědecké a technické inteligence. Smyslem projektu je posilovat vědomí, že země může prosperovat jenom tehdy, dokáže-li vychovávat nové vědce světové úrovně. Každoročním vyvrcholením je vyhlášení nejlepších vědců a techniků vybraných odbornou porotou. Snahou je vytvořit jakousi národní obdobu Nobelovy ceny. Letos posbírali ocenění České hlavy skoro výhradně vědci z Akademie věd České republiky. Kromě nejvyššího ocenění vládní Národní ceny, které získal profesor Antonín Holý, bylo uděleno soukromými společnostmi ještě dalších sedm cen Česká hlava.