Události Návrh úspor narazil

Na šetření se shodli ekonomičtí ministři. Podle nich by vláda měla plánované schodky rozpočtu dodržet a zemi nezadlužovat. Kvůli nepříznivému vývoji ekonomiky tak budou potřeba větší škrty a vláda o nich jedná. Ministr Drábek oznámil, že přenesení výplat sociálních dávek na úřady práce přineslo úsporu až 1 miliardy korun. Další 3 miliardy korun chce ještě letos ušetřit v oblasti povinných, tzv. mandatorních výdajů. Další položkou je pak standardní vázání provozních výdajů ve výši necelých 4 procent:

"S tím my se vypořádáme, byť jednou z položek je také vázání výdajů na dotace na sociální služby. Já předpokládám, že při tomto tempu úspor, které dosahujeme, nebudeme muset sahat do dotací."

Jaromír Drábek Tři z celkových 80 miliard na dávky a podpory je podle ministra Drábka možné ušetřit díky "důslednému vyžadování splnění zákonných podmínek", veřejné službě či využití systému kontroly nezaměstnaných. V letech 2013 a 2014 pak chce ministr Drábek spořit snížením výdajů rozpočtu na provoz státu a snížením tempa valorizace důchodů. Jak řekl, k úsporám povede především důsledná kontrola:

"Důslednějším vyžadováním splnění zákonných podmínek, nástupem veřejné služby, použitím systému docházky nezaměstnaných a řadou dalších instrumentů budeme schopni velmi pečlivě vyhodnocovat, zda skutečně vznikl nárok na výplatu konkrétní dávky."

Místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Helena Langšádlová je přesvědčena o účinnosti prováděných kontrol oprávněnosti pobírání sociálních dávek:

Helena Langšádlová "Já uvedu úplně konkrétní případ. V loňském roce byly provedeny kontroly a bylo zjištěno, že přes 2 tisíce lidí jenom v rámci těchto namátkových kontrol pracuje načerno a mnozí z nich souběžně pobírají dávky z tohoto sociálního systému. Určitě právě tito lidé by neměli do budoucna mít nárok na dávky."

Ministerstvo práce chce snížit také náklady na informační technologie a provoz. Problém s připravovanými úsporami v této oblasti má kromě opozice i koaliční ODS, což potvrdila její poslankyně Lenka Kohoutová:

"Chceme znát ceny a dodavatele, chceme znát sankční a výpovědní ujednání z těchto smluv. Chceme jasně znát smlouvy k jednotlivým modulům softwaru. Chceme znát smlouvu na jednotné výplatní místo. Chceme znát jednotlivé dodávky systému a chceme znát také smlouvu na ochranu údajů, která se týká například cloudových služeb."

Poslankyně Kohoutová zdůraznila, že navrhované úspory považuje ODS za nereálné kvůli nedostatečnému fungování úřadů práce. Ministr Drábek však tvrdí, že při výplatách sociálních dávek podle nově zavedeného systému došlo k pochybení nanejvýš v deseti případech. On osobně prý ví jen o dvou podobných případech:

Foto: Evropská komise "Pokud si někdo stěžuje, že nedostal vyplacenou nějakou sociální dávku, tak my pečlivě prošetřujeme každý jednotlivý konkrétní případ. A musím říci, že z těch stovek prošetřených případů, jestli jsme zjistili pochybení v jednotkách do deseti případů, tak je to maximum. Já sám osobně vím o dvou."

Národní rada zdravotně postižených si přitom stěžuje, že výplata příspěvků vázne prakticky všude. Na její adresu prý přicházejí stovky podnětů od lidí, kteří nedostali řádně nejen tzv. příspěvek na mobilitu, ale i na péči.

Škrty v oblasti výdajů na sociální dávky a podpory kritizuje i ČSSD. Její odborník pro sociální politiku Martin Potůček navrhuje spíše zvýšit příjmy rozpočtu než dále škrtat v sociální oblasti:

Martin Potůček "Dnes to vypadá tak, že Česká republika je v rámci Evropské unie v zásadě až na konci toho pomyslného žebříčku štědrosti. Takže to, co se dnes děje, je utahování opasku tam, kde ten opasek už je hodně a hodně utažen, a někdy bych řekl, že i přetažen."

Úterní večerní setkání ministra Drábka se členy sněmovního sociálního výboru opozici nepřesvědčilo. Podle poslankyně Milady Emmerové z ČSSD by se měl nový systém vyplácení dávek zrušit a ministerstvo by se mělo vrátit k původnímu. Poslanci si nakonec vyžádali další průběžné údaje o vyplácení dávek úřady práce a na začátek dubna souhrnnou zprávu za první čtvrtletí.