Události Národní divadlo a Státní opera Praha v jednom
Projekt samostatné Státní opery v Praze po 20 letech končí, oznámil nedávno ministr kultury Jiří Besser. Opera se sloučí s Národním divadlem. Stát, který jejich provoz financuje, si od toho slibuje výraznou úsporu. Provoz operního domu se podle Jiřího Bessera už několik let pohyboval v červených číslech, umělecká kvalita inscenací byla kolísavá a ministerstvo teď prý musí řešit liknavost předchozího vedení resortu, které podle ministra kultury nezastavilo finanční propad opery.
Jiří Besser: foto ČTK
"My skutečně nic nerušíme, dochází k transformaci," řekl v kulečníkovém sále Nosticova paláce v Praze šéf resortu kultury
Jiří Besser. Oznámil tímto, že projekt samostatné Opery Praha po
dvaceti letech končí. Před palácem v té době stála asi padesátka
odpůrců proměny Národního divadla a Státní opery. Petici za
zachování samostatnosti obou souborů podepsalo zhruba 20.000 lidí.
Tamní odboráři zastoupení Miloslavem Svobodou trvali na zachování
samostatné Státní opery:
"My se domníváme, že se ještě dá nějak bojovat a je to naší povinností, protože teď se nejedná o nás jako o jedince, ale jedná se o českou kulturu, protože tímto způsobem se opravdu zlikviduje opera v Čechách. Ze Státní opery zbude pouze nápis na štítu historické budovy."
Ministerstvo kultury je ale rozhodnuto - od nového roku budou Národní divadlo a Státní opera fungovat pod jedním účtem. Nově se spojí sólisté opery a sólisté baletu, postupně vznikne jeden velký Národní balet. Soubory orchestrů zůstanou v každém divadle zvlášť určitě do konce roku 2014, potvrdil šéf Zlaté kapličky Ondřej Černý. Ten také od letošního jara vede Státní operu:
Ondřej Černý, foto: ČTK
"Z hlediska času a všech transformačních kroků včetně
investičních celků, které se plánují, jde skutečně o velmi
ambiciózní a zcela mimořádný plán v dějinách Národního
divadla."
Ministerstvo kultury už příští jaro vypíše konkurz na nového šéfa takto spojeného Národního divadla. Černého šestiletý mandát končí o rok později. "Takže je v celku logické, že ministerstvo kultury si klade otázku, kdo bude řídit Národní divadlo po tomto termínu, " soudí Ondřej Černý. On sám neuvažoval o tom, zda se do konkurzu přihlásit:
"Já jsem si tu otázku zatím vůbec nepoložil, takže na ní nemohu odpovědět."
První obava ohledně plánu na sloučení byla, že Státní opera zanikne, že skončí jedno velké divadlo v Praze. Ondřej Černý k tomu řekl:
Státní opera Praha
"Možná právě proto se celý ten proces děje, protože pokud se
podíváte dneska na minulých dvacet let Státní opery, tak byla v neustálém ohrožení. Pokud tedy dojde k tomu, k čemu v tuto chvíli
dochází, tak bude garantováno, že ta krásná budova bývalého Neues
Deutsches Theater, dneska Státní opery, bude plnohodnotně zachována pro
operní a baletní provoz. Myslím, že s odchylkami, ale v intencích
toho, že se tam bude dělat především světový operní repertoár, a bude mít perspektivu, protože Státní opera vskutku v posledních
deseti, patnácti letech žádnou perspektivu neměla. Takže je to
potřeba skutečně vnímat jako naopak záchranu Státní opery, a to
jednak provozu v této budově, ale svým způsobem i značky."
Vedle pravidelných ročních příspěvků muselo ministerstvo kultury za
těch 20 samostatných sezon divadelního domu dodat Státní opeře navíc
desítky milionů korun. V roce 2002 měla schodek ve výši téměř 24
milionů korun, o dva roky později pomohl zřizovatel dorovnat ztrátu 20
miliony korun, v loňském roce opět Státní opera Praha hospodařila s deficitem, tentokrát 13,5 milionu korun. Narozdíl od Státní opery je od
roku 2004 v Národním divadle hospodářský výsledek vyrovnaný, uvádí
se ve zveřejněné koncepci ministerstva kultury.






