Na konferenci Dvacet let poté se hovořilo o vyrovnání s minulostí i životním stylu

Dvacet let poté, tak se jmenuje mezinárodní vědecká konference pořádaná Ústavem pro studium totalitních režimů a ministerstvem kultury. Podílely se na ní české i zahraniční instituce a zájem o vystoupení byl mezi odborníky z celého světa veliký.

Jak napovídá podtitul konference - Komunistické režimy ve střední a východní Evropě jako společné dědictví - historikové se na svém setkání nezabývali jen hostitelskou zemí. To potvrzuje i Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

"Díváme se na komunistické režimy celého sovětského bloku a především na střední a východní Evropu jako na celek a snažíme se, jak v příspěvcích o transitional justice tak o životních stylech, pohlížet na ten region jako na celek a vytvářet jakýsi komparativní pohled."

Jakým tématům jste se už věnovali?

"První den jsme se bavili o transitional justice, to je hlavní panel a byl také nejdelší. Transitional justice, často překládaná jako tranzitivní spravedlnost, je jak vědní disciplína, tak praktický způsob v Česku popisovaný jako vyrovnávání se s minulostí. Zahrnuje např. trestně-právní zodpovědnost osob, které spáchaly zločiny v době komunismu i kdykoliv jindy."

Jak jsme na tom v Česku s vyrovnáváním se s minulostí? Dá se to srovnat s těmi ostatními postsocialistickými státy?

Bohumil Laušman,  foto: ČTK
"Určitě dá a těch specifik a jednotlivých prvků vyrovnávání se s minulostí je celá řada, nejde jen o trestání jasných zločinů typu lidé zastřelení na hranicích apod., ale jde i o symbolické akty. V obou případech se dá říct, že Česká republika něco vykonala, mohla toho možná vykonat více, nicméně v kontextu Maďarska, Polska a dalších okolních zemí toho vykonala relativně nejvíce."

Tento názor sdílí i americký politolog a historik českého původu Michael Kraus, jehož příspěvek konferenci otevíral.

S příspěvkem Socialistická identita a postkomunistická paměť v televizním vysílání v České republice vystoupila na konferenci i Paulina Bren z Vassar College. Narodila se v Československu, ze země odešla ještě jako dítě a dnes žije ve Spojených státech. Zajímá se o období normalizace, kterou sama už ale nezažila.

"Co bylo zajímavé, když jsem začala dělat doktorát z historie a zajímalo mě tohle téma, tak profesoři a nikdo jiný mi nic nemohl říct o sedmdesátých a osmdesátých letech, protože tam doopravdy není nic napsáno. Já na tom už pracuji mnoho let a vydávám teď knihu o normalizaci. Já se nedívám na Chartu, ale hledám, jak bychom mohli rozumět sedmdesátým a osmdesátým letům z perspektivy lidí, co tady žili a nepatřili k Chartě ani komunistické elitě."

Akcí, připomínajících výročí pádu komunismu, proběhne v Česku mnoho. Přímo na 17. listopad se chystá např. Konference předsedů parlamentů evropských postkomunistických zemí s názvem Cesta z okovů.