Monumentální ministerské budovy u Vltavy vznikaly za první republiky

To nejlepší z meziválečné architektury nabízí výstava Architektura ve službách první republiky. V každém z regionů se představuje reprezentativní průřez pozoruhodnými památkami.

Veletržní palác, foto: Dominika BernáthováVeletržní palác, foto: Dominika Bernáthová Zároveň se vznikem nového státu vznikaly i budovy pro vládní instituce.

Budova Ministerstva zemědělství, foto: Aktron CC BY-SA 3.0Budova Ministerstva zemědělství, foto: Aktron CC BY-SA 3.0 "Musela se zřídit nová ministerstva a další instituce, které zajišťovaly chod státu. Největší koncentrace ministerských budov je kolem Vltavy. Bylo potřeba vybudovat i církevní stavby, novou vodárnu. Zajímavostí jsou Barrandovské filmové ateliéry, což v jiných krajích nenajdeme," připomíná kurátor výstavy Matyáš Kracík.

Jedna z nejvýznamnějších meziválečných staveb v Praze je Veletržní palác, který je považován za první funkcionalistickou stavbu v Evropě. Vznikaly i bankovní, a obchodní domy, lázeňské areály, banky, mosty i krematoria. Pozoruhodné vzniklo v Nymburce a jeho autorem byl Bedřich Feuerstein, uvedla kurátorka Šárka Koukalová.

"Na výstavě ukazujeme jeho stavbu krematoria, která byla první skutečně moderní stavbou po vzniku státu. První puristická stavba na našem území. Byť byla známá ve světě, tak Bedřich Feuerstein nenacházel uplatnění. Přitom byl vynikající svým rozhledem i propojením s moderní architekturou. Nenašel žádnou zakázku, a potom spáchal sebevraždu."

Řada budov za první republiky vznikala v tzv. národním slohu

Legiobanka, foto: Petr Vilgus, CC BY-SA 3.0Legiobanka, foto: Petr Vilgus, CC BY-SA 3.0 Na stavby se vypisovaly architektonické soutěže. Nejvíc návrhů, zhruba 40, se sešlo na budovu někdejší Dělnické úrazové pojišťovny. Má více než 700 místností, a stojí v Praze nedaleko Strossmayerova náměstí. Státní instituce tam sídlí pořád. Autorem je Jaroslav Rössler, žák Jana Kotěry. Mnozí architekti, zejména na stavbu ministerstev, byli osloveni přímo. Významným pražským architektem byl například Antonín Engel.

"Kdybych měla jmenovat významného architekta za Středočeský kraj, tak to byl Jiří Kroha. Právě on utvářel moderní město Mladou Boleslav a byl to první komplexní zásah do charakteru tradičního města," připomněla Šárka Koukalová.

Mnoho architektů z Prahy působilo za první republiky v okolních průmyslových městech. Praha a Středočeský kraj jsou tak na meziválečnou architekturu velmi bohaté. Vznikl i jednotný styl první republiky, dodal Matyáš Kracík.

"Říkali mu národní sloh. Vycházel z předválečného kubismu. Ten je takový geometrický, rovný, ale oni k tomu přidali obloučky a národní barvy. Vznikl tzv. rondo kubismus, příkladem je například Legiobanka a palác Adria. Ale v národním slohu se nestavělo všechno. Třeba ministerstva se stavěla ve slohu moderního klasicismu, takový monumentální styl."