Události Miroslavy Němcové NE primárkám ODS

Miroslava Němcová na tiskové konferenci ODS, foto: ČTK Miroslava Němcová na schůzi regionálního sdružení ODS na Vysočině mimo jiné zdůraznila, že velmi vážnou otázkou dneška je podle ní posílení role národních parlamentů v Evropě tak, aby garantovaly svobodný a demokratický rozvoj každé země. Své rozhodnutí neúčastnit se stranických primárek zdůvodnila takto:

"Po důkladném zvážení všech okolností jsem se rozhodla neúčastnit se nominačního procesu uvnitř Občanské demokratické strany. Jako předsedkyně Poslanecké sněmovny mám odpovědnost, kterou kladu nad kandidaturu na prezidenta republiky. Vnímám velmi hluboce vypjatou situaci v naší zemi. Za klíčové v této době považuji, aby nebyla zpochybněna stabilita ústavních institucí. Parlament je základní institucí demokratické země, proto jsem přesvědčena, že právě v této době mohu prospět České republice daleko více v pozici v pozici předsedkyně Poslanecké sněmovny než jako kandidátka do funkce prezidenta republiky."

Je to však skutečný důvod odstoupení Miroslavy Němcové z primárek občanských demokratů? S touto otázkou jsem se obrátil na politologa Jiřího Peheho:

Miroslava Němcová "Já se domnívám, že skutečný důvod to není. Myslím si, že paní Němcová si uvědomila, že podle průzkumů veřejného mínění nemá velké šance v prezidentských volbách uspět, i kdyby byla nakonec nominována Občanskou demokratickou stranou. Dokonce se zdá, že by neměla úplně nejlepší šance ani v těch primárkách ODS, které se chystají, kde by asi tím nejsilnějším jejím soupeřem byl bývalý šéf Moravskoslezského kraje za ODS Evžen Tošenovský. Takže si myslím, že tam spíše hrály roli pragmatické úvahy, a to, co jsme slyšeli o stabilitě ústavních institucí, to je taková ta obvyklá politická omáčka, kterou politici, než udělají takovéto rozhodnutí, přidávají, aby to nevypadalo, že vzdali nějaký souboj a podobně."

Prezidentské primárky jsou u nás něčím novým. Co podle vás vedlo Občanskou demokratickou stranu k jejich vypsání?

"Zejména to, že má několik kandidátů a zřejmě nechce, aby ve straně došlo k nějakému rozkolu, pokud by kandidáta nakonec jmenovalo grémium strany nebo nějaký ústřední orgán. Takže se rozhodlo pro tuto cestu. To je samozřejmě cesta zcela legitimní, nicméně obecně si myslím, že ten způsob není o nic více demokratičtější než že se na kandidátovi usnese například ústřední výbor strany tak, jak to plánuje udělat sociální demokracie. České prezidentské volby skutečně nejsou zatím to, co známě třeba ze Spojených států. Takže primárky jsou samozřejmě legitimním způsobem, ale nemyslím si, že to je nějaká přidaná hodnota."

Jiří Pehe Zatím jsme hovořili o přípravách politických stran na prezidentské volby, ale průzkumy veřejného mínění spíše preferují kandidáty, kteří nejsou spojeni s politickými stranami. Bude podle vás tento trend v prezidentských volbách rozhodující?

"V současnosti se zdá, že velkou roli v české politice hraje skutečně vysoká míra naštvanosti veřejnosti na politiky obecně a zejména na politiky vládní koalice, která zavádí nepopulární reformy. Myslím si, že to určitě nějakým způsobem může fungovat, ale na druhou stranu myslím, že se obecně česká politika bude nakonec ubírat stejným směrem jako většina evropských demokracií, kde vítězný kandidát má za sebou nějakou velkou politickou stranu. Neznamená to, že musí být členem té strany, ale je přinejmenším jejím nominantem. Ono to také těm kandidátům bude ulehčovat práci, protože kandidát, který bude nominován politickou stranou, nemusí sbírat 50 tisíc podpisů, což je záležitost, která docela jistě bude klást velké nároky na organizační tým jakéhokoliv kandidáta, který nebude mít to politické krytí nebo krytí politické strany. A to znamená, že vlastně už od počátku kandidáti, kteří budou nominováni politickými stranami, budou mít velkou výhodu, protože se budou moci soustředit přímo na prezidentskou kampaň a nebudou muset budovat tým, který bude pracně shánět poměrně vysoký počet podpisů."