Události Ministr zahraničí Schwarzenberg označil vojenské operace Ruska v Gruzii za nepřípustné
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil vojenské operace Ruska za nepřípustné. Uvedl, že Česká republika podporuje Gruzii a dodal, že je smutnou shodou okolností, že k bojům v Gruzii dochází v době, kdy si připomeneme 21. srpen 1968 - zahájení okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Ruský prezident Dimitrij Medvedev, foto: ČTK
Z Gruzie se kvůli ozbrojenému konfliktu chystá
armádním speciálem odletět další skupina Čechů. Česko zároveň
tímto letounem do Gruzie pošle zdravotnický materiál za dva miliony
korun.
I v úterý ráno dopadaly ruské bomby na severogruzínské město Gori. Poté přinesly agentury zprávy, že ruský prezident Medveděv nařídil ukončení vojenských operací. Nevyloučil však jejich obnovení. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg k situaci v Gruzii uvedl.
Foto: ČTK
"Prozatím jsme ve spojení se svými partnery v Evropské unii,
budeme se jasně vyjadřovat ve středu po setkání s francouzským
ministrem Kouchnerem, který se vrací z Tbilisi a Moskvy."
Více než 50 odpůrců ruských vojenských akcí na Kavkaze protestovalo před velvyslanectvím Kremlu v Praze. Manifestaci svolala gruzínská komunita. Česko, stejně jako některé další členské země NATO, dodává už léta v rámci obchodních smluv do Gruzie zbraně a munici. Ministr Schwarzenberg poznamenal, že vše se děje v rámci stávajících předpisů Evropské unie.
Ozbrojený kontlikt se týká i českých firem. Například Energo Pro z Českých Svitav vlastní v Gruzii několik elektráren a také části rozvodných sítí. Loni v létě za víc než 300 milionů dolarů ovládla značnou část gruzínské energetiky. Teď řeší bezpečnost vlastních zaměstnanců, říká spolumajitel Jiří Krušina.
Foto: ČTK
"Situace je v současné době taková, že jsme povolali zpět
zahraniční pracovníky, jak české tak bulharské. V Gruzii zůstal ze
zahraničních pracovníků jen ten nejmenší možný počet."
Foto: ČTK
Válečný konflikt nevyděsil jen Čechy, z oblasti utíkají všichni
investoři. Nejvíc na to doplatilo Rusko, akcie na moskevské burze se
propadají až na dvouleté minimum. Oslabuje také ruská měna vůči
dolaru a euru. Navíc rubl sebou táhne dolů také měny v okolních
státech. Ohrožena je i česká koruna. Nejvíc ze všeho se ale západ
obává o svoji ropu. V Gruzii totiž leží nové ropovody a plynovody,
které podporují Spojené státy a které při dopravě ropy a plynu z Kaspického moře umožňují vyhnout se tranzitu přes Rusko. Pomoci při
řešení současné krize chce v Tbilisi polský prezident Lech Kaczyński
se svými kolegy prezidenty Ukrajiny, Litvy, Lotyšska a Estonska. Jak
řekl v České televizi ministr a předseda Legislativní rady vlády
Cyril Svoboda, této misi příliš nevěří.
"Máme spíše předvést, že jsme schopni se dohodnout v Evropské unii a unie má reprezentovat společný postoj, takže já tyto mise nevítám."
A jaké vidí ministr Svoboda řešení konfliktu na Kavkaze?
"Kromě gruzínských vojáků a vojáků, kteří jsou tam na
základě mírové smlouvy, což je mise několika vojáků ruské armády,
tak všechny ostatní síly se musí stáhnout. To je nepochybné a je to
podmínka pro to, aby se mohl zahájit dialog o míru. Já si myslím, že
cílem je něco jiného. Cílem je dát signál, že směřování do
Severoatlantické aliance a do Evropské unie není pro Gruzii něco, co je
v zájmu sousední země včetně Ruské federace."







