Měnová reforma před 65 lety přinesla nepokoje i řadu rodinných tragédií

Řada rodinných tragédií, nepokoje, celoživotní úspory pryč. To byl důsledek měnové reformy, která se odehrála před 65 lety, 1. června 1953. Představitelé komunistického režimu ji tehdy prezentovali jako opatření namířené proti zbohatlíkům. Ve skutečnosti na ni doplatili všichni, kdo měli úspory.

Viliam Široký, foto: archiv Úřadu vlády ČRViliam Široký, foto: archiv Úřadu vlády ČR Ještě v pátek 29. května ujišťoval tehdejší prezident Antonín Zápotocký, že československá měna je pevná a zvěsti o chystané peněžní reformě jsou lživé. O den později bylo vše jinak. 30. května vystoupil v parlamentu s návrhem zákona o měnové reformě předseda vlády Viliam Široký:

"Nadbytečné oběživo, které se působením různých činitelů, stejně jako záškodnickou činností Slánského a jeho společníků nashromáždilo, není možné likvidovat bez hlubokého zásahu, bez peněžní reformy."

Široký občanům oznámil, že stávající bankovky a mince budou platit jen do pondělí 1. června. Nové koruny, které byly kvůli utajení vytištěny v Sovětském svazu, se za staré vyměňovaly v poměru 5:1. To však platilo pouze u částek do 300 starých korun v hotovosti. Vyšší částky byly směňovány v mnohem horším poměru, totiž 50:1. Stejné to bylo i s úspory v bankách. Měnová reforma byla vyhlášena v sobotu odpoledne, kdy už měly banky a obchody zavřeno.

V Plzni vyšli lidé spontánně do ulic

Nepokoje v Plzni po vyhlášení měnové reformy, foto: Státní oblastní archiv v PlzniNepokoje v Plzni po vyhlášení měnové reformy, foto: Státní oblastní archiv v Plzni Nejbouřlivější průběh měly události v Plzni. Na hlavním náměstí se shromáždily tisíce nespokojených lidí, vesměs dělníků ze Škodovky. Dav vzal útokem budovu krajského soudu i radnici. Odpor trval jen krátce, komunisté měli vše pod kontrolou. Na náměstí v Plzni byl tehdy i Ladislav Davidovič, kterému bylo 17 let. Státní bezpečnost začala vyšetřovat a zatýkat. Ve vězení skončily i jeho dvě sestry.

"Vlasta dostala půl roku, Lída tři čtvrtě roku a já jsem dostal rok, přestože mi bylo 17 let. Když mě odváželi ze Škodovky, tak mi zavázali oči, a vezli mě na Bory."

"Bylo to ze všech sovětských kolonií první povstání. Dozvuky pak trvaly několik let. Jednat postihy soudní i mimosoudní. Komunistická strana byla potom donucena korigovat některé dopady měnové reformy na obyvatelstvo. Přišlo trojí zlevnění. Dostali rozkaz z Moskvy, že musí trošku uvolnit. Po Stalinově smrti se už věci trochu začínaly měnit," říká Miroslav Breitfelder, historik ze Západočeské univerzity.

Stokoruna platná po měnové reformě z roku 1953Stokoruna platná po měnové reformě z roku 1953 Režim se snadno ubránil. Akce byla spontánní, nebyla připravena žádná opozice.

Historik: komunisté dokázali během pěti let přivést stát k bankrotu

Plošné znehodnocení úspor navíc přineslo ideální příležitost zrušit přídělový systém, který na českém území platil od roku 1939.

"Třeba u dělníků se pokles životní úrovně pohyboval mezi 12 až 14 procenty. U dalších skupin obyvatel to bylo spíše vyšší. Tím, že se zrušil vázaný trh a tzv. volný trh, tak se ceny udělaly někde na půli cesty. Tím se mnohonásobně zvýšily. Hodně se zdražily třeba potraviny. A mzdy nenarostly natolik, aby to pokryly," uvedl Miroslav Breitfelder.

Miroslav Breitfelder, foto: Ľubomír Smatana, archiv ČRoMiroslav Breitfelder, foto: Ľubomír Smatana, archiv ČRo Na rozdíl od předchozích měnových reforem nebyla ta z roku 1953 důsledkem změn státoprávního uspořádání. Příčinou byly problémy ekonomiky, jednostranně orientované na rozvoj těžkého průmyslu a zbrojení. Mezi lidmi obíhalo velké množství peněz, za které nebylo co koupit.

"Komunistům se během pěti let podařilo přivézt stát k bankrotu. Neplnil se ani plán výroby zbraní, natož aby se plnil plán výroby automobilů, radiopřijímačů, a dalších věcí, co lidé potřebovali. Čili z tohoto hlediska ano. Pokud neměl stát úplně zbankrotovat, i když měnová reforma je přiznání státního bankrotu, ale pokud měl vůbec dál existovat, tak ta měnová reforma z tohoto hlediska nutná byla," dodal historik Miroslav Breitfelder.

Velmi těžce byli reformou postiženi zejména živnostníci, kteří přišli o provozní kapitál. Řada účastníků protestních akcí skončila ve vězení, výjimkou nebylo ani odsouzení na 18 let. K těm nejtvrdším patřilo nucené vystěhování, v červnu a červenci 1953 bylo například z Plzně vysídleno okolo 200 rodin. Měnová reforma byla také jedním z důvodů vyloučení Československa z Mezinárodního měnového fondu.