Události Ladislav Vízek měl v roce 1980 medailové žně

Ladislav Vízek (druhý zprava), foto: ČTK Jednou z ústředních postav našeho mužstva byl Ladislav Vízek. Podle něj přišel klíčový duel celého "italského" Eura už ve skupině proti celku Nizozemska.

"Rozhodující okamžik byl zápas s Holandskem, kde jsme měli obrovské štěstí. Vedli jsme 1:0, ale s čím poté na nás vyrukovali, to bylo neuvěřitelné. Netolička chytil asi 6 gólů, pršelo, my jsme nakonec ubránili remízu 1:1 a ten výsledek nám zaručoval postup do boje o medaili."

Samotný souboj o bronzové medaile s domácími Italy měl infarktový závěr. Čechoslováci vyhráli 9:8 na penalty a Vízek to vše sledoval ze střídačky.

Ladislav Vízek v roce 1980, foto: ČTK "Už jsem nebyl na hřišti, Jurkemik dal výstavní gól, který byl dlouhou dobu i ve znělce BBV. To byl nejkrášnější gól celého šampionátu, jenomže Italové vyrovnali a tak se šlo na penalty. Byla to divoká přestřelka, Netolička zachytil v 9. sérii míč na lajně. To bylo šěstí, protože jinak by šel na penaltu Rosťa Vojáček a ten neuměl kopnout do balonu. Ten hrál jenom hlavou, takže to by byla naše smrt. Zaplať pánbůh, že na něj nedošlo a my byli bronzoví."

Pobaveně reagoval tento fotbalový Mozart na zmínku o nejhezčím mimofotbalovém zážitku.

"Bydleli jsme v Neapoli a pod naším hotelem korzovali sličné děvy. My mladí kluci jsme tak absolvovali kurzy sebeovládání. Dělali jsme si z toho s trenéry srandu, chovali jsme se jako skoro profesionálové. Medaile však pro nás byla daleko svůdnější, než ta děvčata."

V roce 1980 dosáhl Ladislav Vízek ještě jednoho významnějšího úspěchu, když se svými spoluhráči vybojoval po vítězství 1:0 nad tehdejší NDR v moskevských Lužnikách olympijské zlato.

"Zlatou olympijskou medaili nikdo nevyváží. I když je ta bronzová z ura fotbalově hodně ceněná, tak olympijských vítězů u nás moc nechodí, takže já mám jasno - zlátá z Moskvy je nepřekonatelná."