Kultivace politické scény? Prezident musí začít u sebe, míní Jiří Drahoš

Osm let vedl Akademii věd, teď se uchází o post hlavy státu. Fyzikální chemik Jiří Drahoš postoupil do druhého kola prezidentské volby.

Jiří Drahoš, foto: ČTKJiří Drahoš, foto: ČTK „Jako většinu kluků mě v dětství samozřejmě přitahovaly bouchačky, rachejtle a podobné věci, ale nebyl jsem nikdy takový klasický chemik, který by zuřivě sléval roztoky a díval se, jak se co barví. Musím říci, že mě chemie bavila, ale bavila mě tak celá řada jiných předmětů. Ještě na konci střední školy jsem vážně uvažoval o tom, že bych šel třeba studovat srovnávací literaturu, líbily se mně i některé další humanitní obory. Musím říci, že nakonec převážila kvalita učitele. Měli jsme výborného učitele chemie, profesora Strumjenského. Byl tak výraznou osobností, že u mě chemie nakonec převážila," vzpomínal kdysi ve vysílání Radia Praha rodák z Českého Těšína Jiří Drahoš na dobu, kdy si volil svou budoucí profesní cestu. Ta jej postupně zavedla z Vysoké školy chemicko-technologické až do čela Akademie věd ČR. Působil ale také v zahraničí, třeba na univerzitě v brazilském Sao Paolu. V době, kdy byl předsedou přední české vědecké instituce, řešil i problém s financováním akademie. Rozpočet vědců se tehdy výrazně snižoval a právě jeho stabilizaci označuje Drahoš za úspěch svého funkčního období. Profesor Drahoš je také spoluautorem 20 patentů, domácích i zahraničních, a členem řady vědeckých rad a odborných organizací.

Česko v NATO i EU

Záměr kandidovat na prezidenta ohlásil Jiří Drahoš koncem března loňského roku. Na svou podporu sesbíral více než 140 tisíc podpisů občanů. Možný přínos hlavy státu vidí i v případné kultivaci politické scény:

"Když si poslechnete úroveň debat, kterou mezi sebou politici vedou, a řeč a způsoby, které používají, je to někdy k pláči. Ryba smrdí od hlavy a od vysoké politiky se učí další. Co můžeme chtít po našich dětech a vnucích, když slyší od politiků to, co slyší."

Jiří Drahoš podporuje setrvání Česka v Severoatlantické alianci, stojí za myšlenkou, že republika je součástí Evropy a sdílí její osud. Byl by i pro přijetí eura:

Jiří Drahoš, foto: Filip Jandourek, ČRoJiří Drahoš, foto: Filip Jandourek, ČRo "V současné době, pokud vím, z průzkumů okolo 75 procent lidí je proti přijetí eura. Jsem přesvědčen o tom, že drtivá většina z nich vlastně neví proč. Lidé pořád slyší řecký dluh, italské banky atd. Každá vláda, která by to myslela s eurem seriózně, musí začít se solidní přesvědčovací a vysvětlovací kampaní."

Prezident by podle něj měl dělat i ekonomickou diplomacii. Potenciál v tomto směru vidí především v Latinské Americe, ale i na africkém kontinentě. Referendum vítá jako prostředek rozhodování na lokální, komunální úrovni. Není pro referendum, ve kterém by se hlasovalo o zásadních záležitostech, jako je zahraničně-politické směřování nebo bezpečnostní otázky. I v debatě o přijetí eura by se spíše spolehl na názory odborníků.

Jiřímu Drahošovi je 68 let, je ženatý, s manželkou Evou má dvě děti. V roce 2012 mu byla udělena Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy I. stupně.