Krajané z černomořského pobřeží se do Čech vracet nechtějí

Jindřich Štreit

"Daleko od domova" je název výstavy fotografií, které zachycují současný život českých krajanů na Krymu. Výstava byla v pražské Novoměstské radnici zahájena tuto středu a na vernisáži byla s mikrofonem i Milena Štráfeldová:

Češi na Krymu, na severním pobřeží Černého moře, žijí již po několik generací. Přicházeli sem od roku 1860 a usazovali se v několika vesnicích v okolí města Novorossijsk. Vysazovali zde vinnou révu, těžili vápenec, stavěli školy i kostely, v obchodech v Novorossijsku se na počátku 20. století běžně mluvilo česky. V první polovině 20. století i krymské Čechy však postihla vlna stalinských represí.

"Prošli, tak jako další národnosti včetně té ruské, strastiplnými peripetiemi bídy, občanské války, lágrů, někteří se v lágrech narodili, rusifikace, hledání vnitřního nepřítele a potlačování identity."

uvedla na vernisáži výstavy Vlasta Smoláková, bývalá kulturní atašé na českém zastupitelství v Moskvě, která byla zřejmě první, kdo se o našich krajanech po desítkách let znovu dozvěděl. V roce 2000 se totiž obrátili na naši ambasádu a od té doby se datuje i zájem českých médií o tuto nově objevenou krajanskou komunitu. V Novorossijsku už natáčela Česká televize, v tisku se objevilo několik reportáží a nyní se může veřejnost seznámit i s fotografiemi, na kterých naše krajany vloni během několikatýdenního pobytu zachytili Jindřich Štreit a Martin Sedláček. Jak připomněl Jindřich Štreit, černomořské pobřeží se pro krymské Čechy už stalo skutečně novou vlastí:

"Ti lidé už zapustili kořeny, mají tam přátele, žijí - nemohu říci na nějaké extra úrovni, ale jsou spokojeni a jsou šťastni.A myslím si, že přesídlit tyto lidi do jiné krajiny, mezi jinou mentalitu, by bylo nesmírně složité a nesmírně těžké. A jsem rád, že ti lidé to vlastně pochopili."

Čeští krajané z okolí Novorossijska se, narozdíl třeba od Volyňských Čechů, zpět do Čech vrátit skutečně nechtějí. Češtinu, české tradice, kulturu a historii se však snaží uchovat. Vznikl zde i krajanský spolek Nazdar, který sdružuje několik set členů. Několik mladých krymských Čechů začalo dokonce díky stipendiu ministerstva zahraničních věcí studovat češtinu na zdejších univerzitách.