Události Klaus: Vinu za konflikt v Gruzii nese gruzínský prezident

Prezident Václav Klaus "Přestaňme si lhát o Gruzii," napsal Václav Klaus ve svém komentáři. Hrozí se přitom nejen samotné situace v zemi, ale i toho, jak je politicky a mediálně interpretována. Odpovědnost za vyvolání války na Kavkaze podle něj evidentně má gruzínský prezident, vláda a parlament. V tom s prezidentem souhlasí i komentátor Jan Petránek:

"Je to správné stanovisko, i když je proti celé politice Evropské unie i proti tomu, co třeba říká Karel Schwarzenberg a celá česká vláda. Byla to skutečně gruzínská děla, která ze vzdálenosti asi třiceti kilometrů srovnala se zemí větší část hlavního města Jižní Osetie Cchinvali, a to v den, kdy začínala olympiáda."

Foto: ČTK S názorem prezidenta Klause na to, kdo zavinil současný konflikt v Gruzii, naopak ostře nesouhlasí politolog Bohumil Doležal:

"To je úplně stejné, jako kdyby v roce 1938 někdo napsal, že v konfliktu mezi Československem a sudetoněmeckou menšinou je vina československého prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná. Já nechci přirovnávat Putina k Hitlerovi, nicméně imperiální plány tady evidentně jsou, a vykládat to takovým způsobem, jako to dělá náš pan prezident, považuji za nehorázné."

Podle Václava Klause je nezbytné okamžitě zastavit válečné operace všech zúčastněných stran, dlouhodobé řešení celého konfliktu však nelze postavit na lži, i kdyby nám nebo našim spojencům z aktuálních geopolitických zájmů vyhovovala. Jde o dlouhodobě neřešený problém, se kterým si neporadily žádné kavkazské režimy v minulosti, píše prezident v Mladé frontě Dnes. Přitom například premiér Mirek Topolánek už po vypuknutí bojů v Gruzii řekl, že v nich vidí paralelu s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, a podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je za dlouhodobě doutnajícím konfliktem na Kavkaze Rusko. Vláda se situací v Gruzii bude zabývat tento týden, měla by rozhodovat především o humanitární pomoci, kterou Česko Gruzii poskytne.