Události Josef Nesvadba: Náš různorodý svět odchází

Dramatik a spisovatel Josef Nesvadba (na archivním snímku z 19. září 2002), foto: ČTK Spisovatel Josef Nesvadba ve svých knihách navázal na tradici filozoficky a sociálně laděné prózy Karla Čapka a Jana Weisse a stal se zakladatelem literárního proudu, který v české fantastice později ovládl 80. léta. Jeho prózy z přelomu padesátých a šedesátých let, Tarzanova smrt, Einsteinův mozek a Výpravy opačným směrem, jsou milníkem ve vývoji české literární fantastiky. Napsal také řadu rozhlasových her a filmových scénářů. Z filmů jsou známé například Zítra vstanu a opařím se čajem, Zabil jsem Einsteina, pánové a Upír z Feratu

Nesvadba byl původním povoláním psychiatr a terapii se věnoval po celý život. Zatímco u nás byl vnímán především jako spisovatel, na Západě byla oceňována jeho druhá profese. Nesvadba pro Radio Praha vysvětlil:

"Je tady tradice, která je evropská, jak v Německu, ve Francii, tak na východě, kde psané slovo mělo svou zcela zvláštní hodnotu a kde taky spisovatelé a umělci platili za cosi, co se v normální společnosti jinak hodnotí. Já když jsem byl zaměstnán ve Spojených státech a dělal jsem tam psychiatra a říkal jsem tam, že taky píšu, tak každý říkal, to přece nemáte zapotřebí, když jste doktor. Nebo mám takový hezký vtip: jeden můj anglický přítel se v Anglii představoval jako spisovatel a oni mu v klubu říkali, víte, to není nejlepší, říkat o sobě, že jste spisovatel, vymyslete si nějaké jiné povolání. A on se začal představovat jako fotbalový trenér a říkali: To je báječné, fotbalový trenér, to je společensky daleko užitečnější."

Dramatik a spisovatel Josef Nesvadba, foto: ČTK Ve svých literárních pracích se věnoval i otázkám politickým. Složitý osud mělo dílo, na němž začal pracovat v roce 1967, po četných střetnutích s cenzurou vyšlo až v roce 1991 pod názvem První zpráva z Prahy. I jeho poslední dílo, román Peklo Beneš (2002), bylo politicko-filozofickou fikcí.

"Teď končím knihu science fiction, říkám tomu politická fikce, která se zabývá Benešem, a sice takovým fiktivním Benešem. Ta teze je taková, že svět, který žijeme, je vlastně zlý sen Eduarda Beneše a že skutečný Eduard Beneš vybudoval skvělé Československo, které v reálném, paralelním světě velice kladně a dobře existuje."

Jak Nesvadba v roce 1994 Radiu Praha řekl, zamýšlel psát také paměti. K jejich vydání však už nedošlo. Přiznal se i k obavám, které ho v posledních letech sužovaly:

"Obává se člověk jako všude, a to je v západní Evropě zrovna tak - ale nevím, jestli to není spíš obava z toho, že jsem dosáhl vysokého věku, že se ten svět prostě příliš rychle mění a řekl bych univerzalizuje. Nemohl bych říct, že nás to staší nebo je nám to líto. Prostě nás to překvapuje, protože cítíme, že ten náš svět odchází, ten různorodý svět, který měl spoustu zajímavostí, ale taky spoustu obtíží a spoustu problémů."