Jak dopadne politické utkání o budoucnost české energetiky?

V příštích týdnech bude vláda volit mezi dvěma zásadně odlišnými vizemi české energetiky. Že to bude volba složitá, předznamenávají už dnes jednak nesouhlas obcí, kde se zvažuje výstavba úložiště jaderného odpadu, jednak otázka zrušení limitů na těžbu hnědého uhlí a nutná likvidace některých obcí. Více o situaci Vilém Faltýnek.

Energetická koncepce ministerstva, pod které toto téma spadá, ministerstva průmyslu a obchodu s prolomením limitů těžby uhlí a výstavbou dalších jaderných bloků počítá. Ministr životního prostředí a místopředseda lidovců Libor Ambrozek však tvrdí, že těžba v oblastech, které byly v roce 1991 ujištěny, že už se tu těžit nebude a lze tu investovat, je zbytečná. "Je jasné, že do roku 2030 není prolomení těchto limitů nutné. Toho hnědého uhlí je dost. Jsme jasně toho názoru, že limity by měly zůstat zachovány." Jako alternativu nabízí Ambrozek vlastní scénář rozvoje české energetiky do roku 2030. V něm počítá s dožitím současných dvou jaderných elektráren, zvýšením nákupu plynu, zvyšováním podílu výroby energií z alternativních zdrojů ze současných tří na 19 procent a využíváním biopaliv.

Ministr průmyslu Milan Urban ale ekologickou koncepci odmítá: "Je nerealistická, populistická a nezajišťuje ani stabilitu dodávek elektrické energie, ani ekonomickou bezpečnost, tedy návrhy, které předkládá ministerstvo životního prostředí, nejsou splnitelné a vyžadovaly by daleko větší náklady na nákup elektrické případně jiné energie," uvedl pro Radio Praha Urban. Také stínovému ministru průmyslu a obchodu za ODS Martinu Římanovi se Ambrozkova koncepce nelíbí: "Já jsem přesvědčen o tom, že ta koncepce je nereálná a že pokud by měla být uskutečňována, tak dojde k výraznému zdražení elektrické energie, to v lepším případě, a v horším případě by mohla znamenat i významné poruchy fungování energetické soustavy."

Milan Urban je přesvědčen, že jeho koncepci vláda na konci února schválí: "Já očekávám, že koncepce ministerstva průmyslu a obchodu, bude schválena tak jak byla předložena, je tam jediný rozpor s názorem ministerstva životního prostředí, ale já doufám, že ekonomičtí ministři minimálně budou hodnotit věcně tuto koncepci, a tedy že nebude problém s jejím schválením."

U jiných ministrů Urban nesouhlas nezaznamenal. Ale také ministr Ambrozek počítá s podporou některých kolegů z vlády: "Energetická koncepce byla na vládě zatím pouze rozjednaná, proběhl seminář, a z těch názorů, které máme k dispozici, kolegové z US podporují naše stanovisko, jak v oblasti územních limitů - ministerstvo pro místní rozvoj - tak v oblasti energetiky - kolega Mlynář, a ještě se chci sejít s ostatními kolegy z rezortů, kterých se to týká nejvíc, a to je oblast ministerstva dopravy a zemědělství, s nimi ještě chci diskutovat. Zásadní rozhodnutí vlády padne až v příštích týdnech, takže nemohu předjímat, jak se zachová ČSSD. My jsme přesvědčeni, že ta témata, která vznášíme, mají význam nejenom pro rozvoj venkova, ale i pro celou republiku, a já jsem přesvědčen, že řada z těchto témat bude koaličními kolegy akceptována."

Hlasování o energetice určí na dlouhá desetiletí směr, kterým se bude česká republika ubírat. Ambrozek je přesvědčen, že výsledkem může být i kompromisní podoba koncepce. Řada připomínek již byla v rezotních jednáních akceptována. Otázka má ale ještě svoji politickou rovinu. "Rovina politická spočívá v tom, že KDU ČSL poklud nedojde k těmto změnám v energetické koncepci, tuto koncepci ve vládě nepodpoří. Jsem přesvědčen, že koncepce, která určuje dění v oblasti, jako je energetika, na několik desítek let, by neměla být předmětem silového hlasování jedné politické strany, ale že by měla získat širší podporu,"řekl Ambrozek.