Jáchymovské peklo

Více než 65 tisíc politických vězňů prošlo v 50. letech lágry na Jáchymovsku. Jejich strádání si připomněli účastníci dvoudenní vzpomínkové akce Jáchymovské peklo, kterou letos již podvanácté uspořádala Konfederace politických vězňů. Na místě byla i Milena Štráfeldová.

Na Jáchymovsku po roce 1948 vznikla síť koncentračních táborů, kde byli vězněni odpůrci komunistického režimu z celého Československa. Tito muklové, tedy muži určení k likvidaci, těžili v nelidských podmínkách v okolních dolech uranovou rudu pro Sovětský svaz. Bez jakýchkoliv pomůcek, které by chránily jejich zdraví, jí zde za patnáct let existence táborů vytěžili více než osm tisíc tun. Poměry v lágru na počátku 50. let přibližuje bývalý politický vězeň František Šedivý:

"Podmínky v roce 1951 se silně zostřily a od roku 1951 do roku 53 to byl ve skutečnosti boj o přežití. Tady byl příšerný hlad. Perzekuce těch vězňů bachaři, to bylo bezprecedentní. Za neplnění se lidi posílali do bunkru, nedávalo se jim téměř jíst. Ty dávky samy o sobě byly vlastně jenom na přežití. Takže ještě když tuhle dávku dostal za nesplnění poloviční, tak to už vůbec nešlo."

Nejnebezpečnějším zařízením v jáchymovských dolech byla takzvaná věž smrti, kde se uranová ruda drtila. Ta byla dána do provozu právě před padesáti lety a pracovali zde především katoličtí kněží, mezi nimi například Josef Zvěřina. O práci na věži smrti hovoří organizátor vzpomínkové akce v Jáchymově František Preisler:

"Tam museli rukama dobývat ten uran, v těch drtičích, kde podléhali silikóze. A navíc ještě to záření. Spousta našich lidí umírá na leukémii a umírají dodnes."

Právě u věže smrti proběhla jedna ze vzpomínkových akcí Jáchymovského pekla. Vedle asi čtyř stovek bývalých muklů se jí zúčastnilo i několik poslanců a senátorů, například Jan Ruml a Přemysl Sobotka. Za Konfederaci politických vězňů promluvil při další ze vzpomínkových akcí, u hrobu neznámého politického vězně na jáchymovském hřbitově, její předseda Stanislav Drobný:

"Jáchymov bude vždycky znamením, kde byla lidská práva pošlapávána, a na Jáchymov a na naše mrtvé nemůžeme nikdy zapomenout."

Pietní akt se uskutečnil i v Horním Slavkově, kde na počátku 50. let bylo vězněno na dvacet tisíc politických vězňů. František Preisler uvedl:

"Při Jáchymovském pekle děláme pravidelně návštěvu tohoto místa, kde pietně uctíváme bývalé naše vězně, kteří tady padli. Byla tady vzpoura a ta vzpoura byla tvrdě potlačena."

Právě při zahájení Jáchymovského pekla dostali její účastníci zprávu, že Poslanecká sněmovna naprostou většinou hlasů schválila návrh zákona o finančním odškodnění účastníků druhého i třetího, tedy protikomunistického odboje. Po více než čtyřiceti letech tak stát bude moci alespoň symbolicky odškodnit i mukly z jáchymovských uranových lágrů.