Události Hlávkova nadace slaví sté výročí

Josef Hlávka Když se řekne jméno Josef Hlávka, část lidí si vybaví Hlávkovy koleje, že je po něm pojmenovaný jeden pražský most, a podílel se na založení Akademie věd. Jiným už jeho jméno skoro nic neříká. Přitom byl Hlávka jedním z nejvýznamnějších mecenášů a zakladatelem mnoha nadací. Například jeho podpora tří a půl tisíce chudých studentů, ubytovaných zdarma v Hlávkově koleji, znamenala otevření cesty k uplatnění nadaných lidí. A vzdělání podporuje Hlávkova nadace i dnes, říká Karel Ksandr, který se podílel na výstavě připomínající sto let nadace.

"Vždycky to byla starost o studenty. Dříve o studenty vysokých škol, v součastnosti o doktoranty. Když si uvědomíme, že mladý člověk odejde v 25 letech do života, tak moc finančních prostředků nemá. Zvlášť v dnešních našich podmínkách. Takže je podporováno, aby ti, kteří odejdou z vysokých škol, měli ještě možnost dále se sebevzdělávat, dále studovat, právě v rámci těch doktorských studií."

Josef Hlávka s manželkou Hlávkova nadace byla jediná, která přežila celých sto let. Po roce 1953 však byla její existence ohrožena. Rozhodnutím vlády byly totiž zrušeny všechny české nadace. Výjimkou bylo právě Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Byla to především zásluha akademika Němce i některých bývalých studentů Hlávkovy koleje.

Peníze, které Hlávka tak štědře rozdával, získal svoji úžasnou podnikatelskou schopností. Velké peníze vydělal především za stavbu vídeňské Opery.

"Jeho úspěch závisel především na tom, že po bourání vídeňských hradeb v roce 1853 za těmito hradbami skoupil pozemky, které byly zastavěny domy, které vlastnil a následně prodával. Měl takovou filosofii, že postaví laciné domy pro dělnické rodiny, aby si je mohl koupit každý, a úspěch spočíval v tom, že jich postavil obrovské množství. Čili výdělky z těchto stavebních činností, to byl ten Hlávkův úspěch ve finanční oblasti, která mu pak umožnila založit Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových.

Po kom ta jména jsou?

Kněžský dům řeckopravoslavné církve v Černovcích podle Hlávkova návrhu Kromě pana dvorního rady se zde objevují jeho dvě ženy. První žena Marie a druhá žena Zdeňka. Tyto dámy měly nemalý podíl na vybudování tohoto Nadání."

Obě manželství byla bezdětná, proto Hlávka odkázal veškerý svůj majetek v poslední vůli nadaci. Hlávka má velkou zásluhu také na tom, že jedna z nejznámější památek, pražský Karlův most, zůstal stejný jako za časů Otce vlasti. Při povodni roku 1890 byl totiž most protržen.

"Hlávka iniciuje jeho obnovu. Zasloužil se o to, že nebyl vyslyšen mostní odbor pražského magistrátu, kdy tři protržené mostní oblouky měly být nahraženy pouze dvěma. To znamená, že by tam došlo k redukci a k porušení té gotické památky. A Hlávka se zasloužil o to, že Karlův most byl obnoven do té podoby, kterou známe od Karla IV."

Hlavní chrám arménské církve v Černovcích podle Hlávkova návrhu K nejvýznamnějším Hlávkovým stavbám patří například areál původního metropolitního biskupa řecko-pravoslavné církve v Černovcích, kde dnes sídlí prestižní ukrajinská univerzita. Známá je budova Zemské porodnice v Praze či jeho vlastní zámek v Lužanech u Přeštic. Řadu Hlávkových nákresů vlastní Národní technické muzeum a řadí je mezi svůj zlatý fond. Jak uvedl gererální ředitel muzea Tomáš Kupec, bohužel je zasáhla povodeň.

"V roce 2002 z 13. na 14. srpna zůstaly pod 3,5 metrovou vrstvou vltavské vody. Po opadnutí se obnažily v podstatě trosky rámů, které se rozpadly na jednotlivá prkýnka. Nicméně podařilo se za velké podpory Hlávkovy nadace, zcela mimo běžný rámec jejich podpory, zajistit prostředky na záchranu a rekonstrukci těchto obrazů."

A díky tomu jsou dnes na výstavě ke 100 letům nadace opět k vidění.