Události Filmový režisér Miloš Forman slaví osmdesátku
Osmdesátin se tuto sobotu, 18. února, dožívá významný český filmový režisér Miloš Forman. Jeho filmy z éry nové vlny československého filmu 60. let skončily nadlouho v trezoru, za své snímky, které natočil v americkém exilu, zato získal hned několik Oscarů.
Miloš Forman
Za své filmy Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus získal Miloš
Forman celkem 13 filmových Oscarů. A kromě toho řadu dalších
ocenění včetně tří Zlatých glóbů, Ceny bratří Lumierů za
celoživotní dílo a Českého lva za přínos kinematografii. Určitě
dost na kluka, který se narodil v roce 1932 v Čáslavi v rodině
středoškolského profesora. Jeho maminka přitom provozovala penzion na
břehu Máchova jezera. Oba rodiče ale zahynuli za války, a Miloš Forman
se tak dostal do školy pro válečné sirotky v Poděbradech, kde se mimo
jiné seznámil se svým pozdějším celoživotním přítelem Václavem
Havlem. Na školu vzpomíná v rozhovoru, který nedávno natočil se
zpravodajem Českého rozhlasu ve Spojených státech Vítem Pohankou:
"To byla zvláštní škola. Stát na ni dal velké peníze, protože to byla škola pro válečné sirotky. Jenomže tím, že ta škola dostala takové velké peníze, tak ředitel mohl najmout nejlepší profesory, měli jsme dílny, byli jsme v poděbradském zámku... Najednou tam všichni chtěli dostat svoje děti. Takže třetina děti byli opravdu váleční sirotci, třetina děti byli synové mocných kapitalistů a třetí třetina byli synové ještě mocnějších komunistů."
Hoří, má panenko
Ze školy ale musel kvůli odejít kvůli incidentů se synem
komunistického prominenta a ve snaze vyhnout se vojně se přihlásil na
vysokou školu. Studium režie mu sice nevyšlo, mohl ale vystudovat
scenáristiku na FAMU. Jeho profesorem tam byl například spisovatel
Miloš V. Kratochvíl. Na FAMU s ním tehdy studovali příslušníci
budoucí slavné éry československého filmu Věra Chytilová, Ivan
Passer, Pavel Juráček nebo Evald Schorm. V 60. letech Forman natočil v Československu filmy Konkurs, Černý Petr, který získal hlavní cenu na
festivalu v Locarnu, Lásky jedné plavovlásky nebo Hoří, má panenko.
Právě tento film byl vlastně satirickou alegorií celé tehdejší
společnosti, a celkem zákonitě proto skončil nadlouho v trezoru. Miloš
Forman v nich velmi rád využíval neherce a zcela autentické, nenahrané
každodenní situace. S podobným postupem ale příliš neuspěl u amerických diváků se svým prvním filmem v USA Taking off. Do Ameriky
odešel sice legálně, komunistický režim mu ale "zatápěl"
na dálku kvůli jeho rodině a dětem, které tu zůstaly:
"Moje děti žily v Československu. Takže já jsem nechtěl a ani necítil právo provokovat tehdejší mocipány, abych tím ublížil rodině. To by nešlo."
Jack Nicholson v Přeletu nad kukaččím hnízdem
Velkým úspěchem Miloše Formana ve Spojených státech se stala
filmová adaptace románu Kena Keseyho pod názvem Přelet nad kukaččím
hnízdem, s Jackem Nicholsonem v hlavní roli. V příběhu z psychiatrické léčebny, kterou ovládá despotická a sadistická vrchní
sestra, Forman podle kritiků ukázal Američanům, jak vlastně funguje
totalitní systém. Dalším oscarovým filmem byl Amadeus, o rivalitě
dvou slavných skladatelů Mozarta a Salieriho. Tento film mohl Forman
dokonce natočit ve scenériích staré Prahy:
"Pak jsem přijel do Prahy natáčet Amadea. To mi prostě povolili kvůli penězům, tenkrát to bylo možné. Když jsem přiletěl, tak mne hned zavezli k řediteli Státního filmu, který mi řekl, že by nám mohli povolit tady natáčet, když jim slíbím, že nebudu vyhledávat disidenty."
Dobře placená procházka
Ke slavným filmům americké éry Miloše Formana patří i Vlasy,
Valmont, Lid versus Larry Flynt nebo Muž na měsíci. Jeho dosud
posledním filmem jsou Goyovy přízraky, kterými se Forman vrací do
období španělské inkvizice. V posledních letech se ale věnuje i divadelní režii, v pražském Národním divadle uvedl semaforskou
jazzovou operu Dobře placená procházka. O Formanovi naopak vznikl
dokument Miloslava Šmídmajera Co tě nezabije.
Výročí Miloše Formana připomíná řada akcí po celém světě.
Připojila se k nim například i Česká centra. V New Yorku, ve Vídni,
španělské Granadě, Budapešti, v Kyjevě a na dalších místech
pořádají retrospektivní přehlídky filmů, výstavy a různá
setkání s tvůrci.







