Události Entomolog Weyda fotografuje svět pod mikroskopem

František Weyda Pane docente, vy se zabýváte fotografováním mikrosvěta. Jak jste se k této činnosti dostal, čím vás to inspirovalo?

"Jsem přírodovědec, biolog a entomolog. Když pracujete v tomto oboru, tak dokumentace je naprosto zásadní. Pamatuji ještě doby, kdy jsme kreslili, dnes v podstatě studenti už moc neumí kreslit. Pak jsme dělali klasický film, pak přišly digitální techniky. Naštěstí v naší laboratoři jsme zachytili tyto techniky hned na začátku, začali jsme si s tím hrát a potom jsem to začal učit na přírodovědecké fakultě. Děláme i výstavy v zahraničí."

Takže je to vlastně zpestření vašeho vědeckého bádání a jeho určitá popularizace, přiblížení širšímu publiku ...

Smyslové štětinky na kutikule polokrovky ploštice klešťanky, foto: František Weyda "Jednak je to zpestření, ale takové, které má takové důležité pozadí, a tím je, aby mládež za tím viděla také nějakou tvůrčí činnost. Aby z toho tvůrčího hraní nakonec vznikla nějaká nová kvalita nebo pohledy, které nás přivedou na "jádru pudla" ve výzkumu - to je jedna věc. Druhá věc je popularizace vědy, na kterou člověk, když je mladý, nemá tolik času. Je to ale svým způsobem povinnost a je to také potřeba podělit se s ostatními lidmi o tom, co vlastně ta věda dělá, protože s vědou a s pohledem na ni je tu spojena řada mýtů a nepřesných pohledů. Řada lidí totiž neví, že může být na naší vědu hrdá, že to je veliké pozitivum, které se obvykle nikde nevyskytuj a moc se o tom nemluví, s jakými malými prostředky ve srovnání s některými pracovišti my dokážeme udělat výsledky, které jsou na úrovni."

Vrátím se ještě k vašim fotografiím. Zmínil jste, že ve světě se něco podobného děje. Můžete své fotografie srovnat se světem? Narazil jste někde na podobné, porovnáváte se s někým?

Smyslový orgán na tykadle chrousta, foto: František Weyda "Jednak osobní zkušenost, že když vědci jezdí na konference, tak u většiny z nich jsou nějaké satelitní výstavy. Všichni se chtějí nějak občerstvit a vidět vědu zase trochu jinak. Díky internetu mají dnes všechna vědecká pracoviště - i ta seriózní - všechno na webu a i výstavy, které pořádají, jsou dnes na webech. Vůdčí země v tomto jsou Spojené státy, kde dokonce pořádají mezinárodní soutěže pro vědce. O tom se tolik neví, ale třeba největší grantová agentura National Science Foundation dělá soutěže, kde jsou i kategorie uměleckého ztvárnění vědecké fotografie, a vy máte možnost se tohoto zúčastnit. Byl jsem tam několikrát, dokonce jsem byl dvakrát v užším výběru, do finále jsem se ale nedostal. Je to ale otevřené, posílají tam práce vědci ze třiceti nebo padesáti zemí. Máte možnost to srovnat i jako informaci i přes internet - a obrazová informace je dnes všude."

Jak si vede česká věda v porovnání se zahraničím?

Povrch pylu lilie, foto: František Weyda "Je to věc, o které se hodně diskutuje, ale já jsem optimista, musím být. Mám zodpovědnost i za své studenty, které nemohu učit pesimismu. Protože jsem byl ve vědě aktivní řadu let a projel jsem celou řadu laboratoří, nemohu si stěžovat, že bychom nedokázali dělat mnoho věcí srovnatelně. Jsme kreativní, dovedeme si celou řadu věcí vyrobit, třeba přístroj. Ve Spojených státech žasli, jak si Češi dokážou věci sami opravovat a vyrábět si vlastní zařízení. Ono to totiž závisí na financích, i když ne ve všem. Myslet si, že kde jsou peníze, tak jedině tam se dá dělat dobrá věda - to není dobrá představa. Samozřejmě je jasné, že když je více peněz, tak má člověk větší svobodu a víc možností. Existuje i minimalističtější způsob výzkumů. Pokud se svět vzchopí a i věda přežije, tak lidé budou o to víc potřebovat vědecké výsledky, protože když se podíváme okolo nás, tak prakticky všechno je s vědou spojené."