Události Důvěra Čechů v evropské instituce roste

Podle zmíněného průzkumu, zveřejněného zastoupením Evropské komise u nás, Češi víc důvěřují evropským než tuzemským institucím. Zatímco Evropskému parlamentu věří 60 procent a Evropské komisi 59 procent Čechů, vládě důvěřuje 37 procent lidí a národnímu parlamentu jen 15 procent. Za nejpalčivější problémy, kterým země čelí, považuje polovina Čechů ekonomickou situaci a nezaměstnanost. Za méně závažné problémy označili inflaci, kriminalitu či zdravotní systém. Na rozdíl od ostatních Evropanů nepovažují Češi za tolik významné pro ekonomické oživení zlepšit kvalitu vzdělávání. Podle ředitele společnosti pro výzkum veřejného mínění Factum Invenio Jana Herzmanna se postupně mění postoj Čechů k Unii:

Jan Herzmann "Pomalu se šíří názor, že samo členství není ani dobrá, ani špatná věc, a spíše se zabýváme tím, co to dává. Teď vidíme, že to dává ekonomické výhody, to je realita, plynou sem peníze z evropských fondů, vidíme, že třeba existují předpoklady pro nějakou společnou evropskou politiku v oblasti bezpečnosti, a to jak vnitřní, tedy boj proti kriminalitě, tak v zahraničním smyslu slova, tedy evropská obrana."

Vyšší důvěra v evropské než v národní instituce je typická pro všechny státy Unie, říká Vojtěch Hündl, který data pro Evropskou komisi zpracoval:

"Nejsme žádnou výjimkou, takto to má vlastně většina zemí Evropské unie, že více věří těm jakoby vzdálenějším evropským institucím než těm národním.U nás je trochu výjimka s národní vládou. V Eurobarometru vyšlo, že jí věří 37 procent populace, což je nadprůměrné ve srovnání s Evropou."

Mezi patnáctkou "starých zemí" Evropské unie je rozdíl mezi důvěrou v evropské a domácí instituce menší než u nových členských zemí, které do unie vstoupily v letech 2004 a 2007. 63 procent Čechů si podle Eurobarometru myslí, že vstup Česka do Evropské unie přinesl zemi výhody. Nejméně efektivní při řešení dopadů krize je podle Čechů národní vláda, naopak nejlépe prý s krizí bojují země G 20. Češi se také staví skepticky k roli společné měny eura na průběh krize. Podle 56 procent dotázaných euro její dopady nezmírňuje. V zemích, které už společnou měnu zavedly, naopak mírně převažuje pozitivní hodnocení jejího vlivu. Vedoucí zastoupení Evropské komise v Česku Irena Moozová kladně hodnotí rostoucí důvěru Čechů v evropské instituce:

"Pro nás, jako zastoupení Evropské komise, která se snaží přiblížit politiky Evropské unie českým občanům, je důležité sledovat také, zda občané se dokáží orientovat v jednotlivých politikách. Tady je zajímavý třeba narůst podpory společné zemědělské politiky. No a samozřejmě v neposlední řadě i ten fakt, že Evropskou komisi a Evropský parlament považují za důvěryhodné instituce, které mají pro ně význam."