Do Česka se z Vatikánu vrací ostatky kardinála Berana

Papež František povolil převoz ostatků kardinála Berana z Vatikánu zpátky do Česka. Josefa Berana věznili jak nacisté, tak komunisté. Po únorovém převratu se coby pražský arcibiskup odmítl podřídit komunistickému režimu. V letech 1949 až 1963 ho tak Státní tajná bezpečnost internovala na různých místech Česka. Poté, co ho papež jmenoval kardinálem, mu v roce 1965 režim dovolil odcestovat do Říma. Ovšem bez možnosti návratu. Kardinál Beran je jediným Čechem, jehož tělo bylo po smrti pohřbeno po boku papežů v kryptě chrámu svatého Petra. Přál si být pohřben v chrámu sv. Víta na Pražském hradě, případně v hrobě svých rodičů v rodné Plzni. To se mu teď splní, uvedl historik Jaroslav Šebek. V Česku by mohl být podle neoficiálních informací pochovaný v dubnu kolem výročí sv. Vojtěcha, a to ve Svatovítské katedrále.

Kardinál Josef Beran, foto: ČTKKardinál Josef Beran, foto: ČTK "Intenzivní jednání byla zahájena na začátku minulého roku. Hlavní roli při vyjednáváních měl především náš velvyslanec ve Vatikánu Pavel Vošalík. Jeho diplomatickým schopnostem vděčíme za to, že jednání skončila rozhodnutím papeže Františka o povolení převozu ostatků."

Kardinál Beran je pohřbený v kryptě chrámu svatého Petra v Římě, kde jsou pohřbíváni téměř výlučně papežové, nedaleko je hrob svatého Petra. Kdo rozhodl o této poctě?

"Rozhodl o tom papež Pavel VI. Poté, co kardinál Beran zemřel v Římě 17. května 1969, tak tehdejší Husákův normalizační režim nepřipustil, aby byly ostatky přivezeny zpět do vlasti. A z tohoto důvodu papež Pavel VI. rozhodl, že kardinál Beran bude pohřben na tomto čestném místě."

Kardinál Beran prošel koncentračními tábory, od roku 1949 do roku 1963 byl internován na různých místech Česka. Podařilo se komunistům vymýtit povědomí o něm ve společnosti? Tolik se ho báli?

"Ta obava komunistů byla oprávněná, protože normalizační režim, který se teprve etabloval, nepotřeboval, aby se do vlasti vrátila osobnost, která byla tak spjatá s protikomunistickými aktivitami. Normalizační režim velmi intenzivně hned po Beranově smrti usiloval o vymýcení jeho památky. Například v roce 1970 se objevil velice dehonestující článek v tehdejším týdeníku Květy. Myslím, že v části veřejnosti se podařilo památku na kardinála Berana vymýtit. O tom například svědčí výsledek v anketě o Největšího Čecha, kdy skončil mezi osobnostmi výrazně vzadu. Ale určitě u velké části veřejnosti pořád jeho památka přetrvává. Myslím, že o tom svědčí i mediální zájem, který otázky kolem Beranových ostatků provází."

Papež jmenoval Josefa Berana kardinálem v roce 1965. Režim mu dovolil odcestovat do Říma, ovšem už bez možnosti návratu.

"Počítal s tím, že žádná jiná možnost už není. Podvolil se nátlaku ze strany komunistických úřadů, ale nakonec i přání Vatikánu, který toto řešení viděl jako jediné schůdné proto, aby se mohl do čela tehdejší pražské arcidiecéze dostat člověk, který by byl přece jenom i pro Vatikán přijatelnější. A tím byl pak František Tomášek, který nastoupil jako apoštolský administrátor poté, co kardinál Beran musel odjet do exilu."

Jak působil v exilu ve vztahu k Československu, i ve vztahu ke krajanům?

Katedrála Sv. Víta v Praze, foto: Filip Jandourek, ČRoKatedrála Sv. Víta v Praze, foto: Filip Jandourek, ČRo "Byl velice aktivní hned poté, co přijel. Jednak byl aktivní v prostředí římského katolického exilu, jednak jako účastník druhého vatikánského koncilu, kde vyzval k objektivnějšímu pohledu na mistra Jana Husa. Současně podnikl řadu cest například do USA, nebo do Německa, kde se setkával s českými krajany, a kde poměrně otevřeně vystupoval proti komunistickému režimu."

V Římě Josef Beran také založil na pomoc poutníkům významné České náboženské středisko Velehrad. Podnítil i zahájení příprav ke kanonizaci blahoslavené Anežky České.