Události Do brněnského technického muzea dorazila miniponorka ze Švýcarska

Foto: ČTK Jak se vůbec miniponorka do sbírek vašeho muzea dostala?

"Miniponorka E2, tedy podmořské plavidlo, které vyvinula švýcarská firma Underwater Systems, byla vyvinuta českými konstruktéry Pavlem Grossem a Jaroslavem Kohoutem. Oni nás oslovili s tím, že jeden exemplář této ponorky E 2 je k dispozici a mohli by ho za symbolickou částku věnovat Technickému muzeu v Brně. My jsme samozřejmě souhlasili a minulý týden k nám dorazila miniponorka ze Švýcarska, prošla všemi potřebnými procedurami a nyní je uložena v depozitáři muzea a počítáme s tím, že bude během několika týdnů prezentována veřejnosti, nebude to v Brně, ale přibližně v polovině února v Praze."

My se bavíme o miniponorce...Jak je vůbec velká, kolik lidí se do ní vejde a k čemu sloužila?

Foto: ČTK "Je to plavidlo, které je určeno k podvodnímu průzkumu, je určena pro obsluhu jednou osobou. Je to miniponorka, takže na výšku má asi 1,4 metru a na šířku a délku asi 1,80 metru. Je žlutá, takže právě v i naší tiskové zprávě i oznámení jsme ji nazvali Žlutá ponorka, podle slavného hitu skupiny Beatles. Je to tedy plavidlo, které se dokáže potopit do hloubky 210 metrů pod hladinu. Uveze náklad o hmotnosti 120 kg, takže kromě jednoho člověka uveze samozřejmě kyslíkové bomby a potřebná zařízení k ponoru. Je to ponorka, která je dodnes využívána k průzkumu podvodního terénu. Zatím byla využívána hlavně v oblasti Středozemního moře, Atlantiku a také např. ve Švýcarsku k průzkumu Bodamského jezera v roce 1984, kde kontrolovala kabeláž a také asistovala při vyzdvižení zbraní a letadla, které byly na dně jezera od II. světové války."

Proč vůbec vyrobili čeští konstruktéři tu ponorku ve Švýcarsku?

"Pavel Gross a Jaroslav Kohout opustili Československo po roce 1968, a protože se vývojem tohoto typu plavidel zabývali ještě před tím, než emigrovali do Švýcarska, tak potom pokračovali ve výzkumu a založili firmu Underwater Systems, kde oba působí dodnes."

Foto: ČTK Ta ponorka bude součástí vaší nově vznikající sbírky českých vynálezů, můžete jmenovat třeba nějaké "kolegy", které bude mít ponorka v expozici?

"My jako Technické muzeum v Brně jsme si uvědomili, že spousta jmen českých vědců, objevitelů a vynálezů, na které můžeme být právem hrdi, je velmi málo prezentována veřejnosti. Připomenu např. polarografii Jaroslava Heyrovského nebo Wichterleho kontaktní čočky nebo vývoj elektronových mikroskopů profesora Armina Delonga a Vladimíra Drahoše tady v brněnské Tesle, kde má koneckonců naše muzeum dnes sídlo. To jsou vynálezy, které vznikaly v častokrát provizorních podmínkách těch minulých desetiletí, třeba před rokem 1989, ať už tady v Československu či prostřednictvím právě českých vynálezců, kteří působili u zahraničních firem. Jsou to opravdu objevy a vynálezy, které mají světový význam a my bychom právě touto sbírkou, a později snad i expozicí, chtěli upozornit na to, jak jsou čeští vynálezci, objevitelé a konstruktéři schopní a kolik významné práce za nimi zůstává.”