Události Deficit rozpočtu v příštím roce má být 105 miliard korun
Vláda schválila základní podobu rozpočtu na příští rok. Jeho deficit bude 105 miliard korun. Proti se postavili ministři za nejmenší vládní stranu Věci veřejné, i když jde o variantu popsanou v nedávno přijatém dodatku ke koaliční smlouvě. Nelíbí se jim, že by škrty měly směřovat například do dopravy nebo školství, které vedou. S rozpočtem, který předpokládá i zvýšení daně z přidané hodnoty /DPH/ pak zásadně nesouhlasí opozice a ve sněmovně ho nepodpoří.
Bohuslav Sobotka, foto: ČTK
Vláda chce příští rok snížit deficit veřejných financí na 3,5
procenta hrubého domácího produktu. Snížení schodku rozpočtu však
předpokládá škrty v jednotlivých resortech i růst daně z přidané
hodnoty. V květnu se proto koalice shodla na nové podobě DPH. Nyní je
snížená sazba například na léky či potraviny 10 procent a základní
20 procent. Podle dohody by v příštím roce snížená sazba vzrostla na
14 procent a další rok by se obě sazby sjednotily na 17,5 procentech. S tím zásadně nesouhlasí opozice. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky
se tím zbrzdí hospodářský růst.
"Problémem jedné sazby DPH je výrazné zdražení cen potravin, léků, bydlení a veřejné dopravy v situaci, kdy se zastavil nárůst platů. To znamená, že lidem se nezvyšují reálné příjmy a současně vláda zvyšuje nepřímé daně. To omezuje spotřebu domácností a působí proti hospodářskému růstu. Rozpočet, jak je navržen, dále prohlubuje sociální rozdíly ve společnosti. Ukazuje se, že sanaci rozpočtového schodku platí v zásadě střední vrstvy a nízkopříjmové skupiny."
Petr Nečas, foto: ČTK
Sociální demokraté se podle Sobotky chtějí zaměřit spíše na
přímé daně - konkrétně se to týká hazardu, daňové progrese a zdanění právnických osob. To odmítá ODS a TOP 09. Tyto strany chtěly
naopak při hlasování ve vládě prosadit ještě ambicióznější
plán. Chtěly, aby schodek rozpočtu klesl místo odhlasovaných 105
miliard korun dokonce na 95 miliard. To by však musela daň z přidané
hodnoty vzrůst s některými výjimkami na 19 procent a to už příští
rok, dodal premiér Petr Nečas.
"Je to návrh, který by vynuloval deficit důchodového účtu v příštím roce, návrh, který by viditelně snížil deficit státního rozpočtu v příštím roce na 95 miliard korun a návrh, který by dal jasně najevo silnější konsolidační úsilí této vlády ve vztahu k veřejným financím. Samozřejmě by spočíval i v nepopulárním, nicméně podle našeho názoru v tomto světle správném kroku, úpravy DPH na 19 procent."
S tím však nesouhlasila nejmenší vládní strana Věci veřejné, která nakonec ve vládě hlasovala i proti tomu, co bylo v koalici dohodnuto. Podle předsedy Radka Johna straně vadí škrty v kapitolách některých ministerstev, týká se to hlavně dopravy.
Radek John, foto: ČTK
"Věci veřejné jsou připraveny konstruktivně jednat dle dodatku
koaliční smlouvy v koaliční rozpočtové komisi o prioritách vlády i možných příjmech státního rozpočtu, přičemž Věci veřejné
považují za zásadní prioritu vlády investice do stavby silnic a dálnic jako pro růstové opatření, opatření k vyšší zaměstnanosti
v ČR a vyšší konkurenceschopnosti ČR."
Věci veřejné přitom dávaly v médiích najevo, že DPH ve výši 19 procent by pro ně byla přijatelná, pokud by výměnou za ni prosadily progresivní zdanění lidí s vysokými příjmy. S tím však nesouhlasily ODS a TOP 09. Premiér Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přípravný materiál k rozpočtu a dovede si představit, že někdo není spokojen se svou kapitolou a vyjádří to hlasováním. Nedokáže si ale představit, že by se bez politických následků obešlo podobné hlasování při definitivním schvalování rozpočtu ve sněmovně. Ministr financí Miroslav Kalousek se dalšímu jednání nebrání. Ale na dohodnutém schodku trvá.
Miroslav Kalousek, foto: ČTK
"Já pouze musím hlídat ty mantinely - příjmy a výdaje a celkový deficit. Ten se změnit nesmí."
Snižování výdajů je cesta správným směrem, myslí si analytik Martin Diviš ze společnosti PwC. Je však třeba pečlivě hlídat, aby se nezastavily programy, které podporují růst české ekonomiky. Jedna sazba DPH je v Evropě spíše výjimkou. Jedinou zemí Evropské unie, která má pouze jednu sazbu a to ve výši 25 procent, je v současnosti Dánsko. Své daně v minulých letech však upravovala zhruba polovina států unie.
Návrh rozpočtu počítá s tím, že jednotlivá ministerstva budou
muset uspořit 1,5 procenta svých provozních výdajů. Ke krytí
důchodového účtu pak budou zapojeny výnosy z dividend. Celkový návrh
rozpočtu chce ministr Kalousek přeložit vládě na konci srpna.






