Databáze bývalé StB na internetu vyvolaly zájem i kritiku

„Ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“ Tato známá věta se stala mottem serveru svazky.cz, na kterém byly tento týden zpřístupněny databáze bývalé StB. Byl o ně tak obrovský zájem, že server krátce po svém spuštění zkolaboval. Spuštění databáze ale vyvolalo také kritiku.

Databáze EZO - Evidence zájmových osob a SEZO - Sjednocená evidence zájmových osob, vyvěsil na internetu bývalý disident Stanislav Penc. V databázích na internetu budou všichni, o které měla Státní bezpečnost zájem.

"Tento seznam bude asi nejúplnější ze všech, které byly kdy zveřejněny. Dává tomu divákovi, který na ten seznam bude koukat možnost si zjistit, o které lidi měla státní bezpečnost zájem. Nezjistí ale z toho, jestli byli ti lidi agenti nebo jakákoli jiná kategorie, jestli je třeba nesledovali a nebyli nepřátelé režimu. To musí zjistit až po případném studiu těch jednotlivých svazků, který má k dispozici Ústav pro studium totalitních režimů," říká Stanislav Penc a dodává:

"Je to jen záznam zločinecké organizace, kde je potřeba posoudit kontext a další zdroje a materiály, které případně k tomu konkrétnímu člověku vedou. Ten náš záměr byl, aby nikdo v téhleté zemi za to, co dělal před dvaceti a více lety nemohl být vydíratelný."

Stanislav Penc, zdroj: Lidové noviny, 7.7.2009Stanislav Penc, zdroj: Lidové noviny, 7.7.2009 Stanislav Penc kritizuje Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek, instituce podle něj monopolizují pohled na historii, zatajují informace a zveřejňují mediálně vděčné kauzy.

Ředitel ústavu Pavel Žáček Pencova obvinění odmítá. Archiv bezpečnostních složek nesouhlasí s tím, že by při práci s informačními systémy neplnil své úlohy a nezveřejňoval zákonem vymezené penzum evidenčních záznamů vztahujících se k činnosti StB. Archiv bezpečnostních složek je podle Žáčka navíc přesnější: "Práce archivu bezpečnostních složek je přesnější v tom, že do sebe implementoval do sebe pět, šest, možná i více různých databází, které před tím měly různé subjekty. Z těch lustruje z úředních důvodů a také pro badatelskou veřejnost."

Bývalá disidentka, publicistka Petruška Šustrová, která je členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů, říká: "Já musím říct, že vítám zveřejnění čehokoli. Já si myslím, že jedině to, že jsou ty věci veřejně přístupné, může ty lidi ochránit. Pan Penc zveřejnil evidenční databáze. To jsou databáze, které pořídila StB v těch pokročilejších fázích své činnosti a umožňují badateli, aby si našel k osobě, kterou hledá, už rovnou čísla svazků, které na ni byly vedeny nebo kterými prochází."

Proč je ve společnosti stále tak velký zájem o to, zda někdo spolupracoval nebo se nějakým způsobem zapletl s StB?

"Já si nejsem jistá, jestli je zájem o to, jestli někdo spolupracoval, ale myslím, že je velmi zdravý a užitečný zájem o to, jak to vlastně bylo. K tomu samozřejmě nějaký řádek v registru nestačí, protože za každým tím řádkem, ať jde o člověka pronásledovaného nebo člověka, který se třeba uvolil ke spolupráci pod tlakem nebo ji dokonce vyhledával, tak to jsou strašné rozdíly, za tím je celý lidský osud a na něm se jako v miniatuře ukazuje, v čem jsme vlastně žili. A to si myslím, že je velmi dobré, aby ta společnost poznala, protože jsou nejrůznější způsoby, jak omezovat lidskou svobodu. Kdo není vyzbrojen znalostmi toho, jak to vypadá, jak se to dělá, jaké to má důsledky, tak je proti nerůznějším manipulacím a proti nejrůznějším ideologiím trochu bezbranný."