Události ČR neumí řešit případy dětí rozhádaných rozvedených rodičů

15-07-2011 17:05 | Zdeňka Kuchyňová

ČR neumí řešit případy dětí rozhádaných rozvedených rodičů. Podle zástupkyně veřejného ochránce práv Jitky Seitlové chybí neutrální prostředí, kde by mohlo dítě dočasně být, než si narovná vztah se svými rodiči. Soud při vyhrocení situace posílá dítě do ústavu. Takový postup je podle kanceláře ombudsmana nepřijatelný. Situací se chce zabývat i vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

Stáhnout: MP3

Jitka SeitlováJitka Seitlová Podle zástupkyně ombudsmana úřady mnohdy neřeší, když jeden z rodičů dítětem manipuluje a štve ho proti druhému. Toho pak potomek odmítá. Své umístění v ústavu, kam ho pošle soud, pak bere jako trest. Postup úřadů Jitka Seitlová popsala slovy "půjdeš do děcáku, aby ses naučil mít rád tatínka/maminku".

"Konečný výsledek je, že se ta situace stává daleko vyhrocenější, čili opačný výsledek. Dítě se domnívá, že ten rodič, který vymáhal kontakt se mnou, kterého já nemám rád, tak si vynutil, že jsem teď například v dětském domově. Bohužel jsme se setkali i s velmi dlouhými pobyty, několikaměsíčními pobyty. Mají opačný důsledek a dítě je trestáno za to, že rodiče se mezi sebou nedokážou dohodnout."

Pozornost by se podle Seitlové měla soustředit výhradně na rodiče. Úřady by měly využít všechny možnosti, které mají, aby se rodiče spolu naučili komunikovat. Úředník rodičům může například nařídit mediaci či terapii. Příklad z poslední doby přiblížila právnička kanceláře ombudsmana Klára Panovská.

"Typickým příkladem byla kauza, kdy matka silně manipulovala dvěma syny proti jejich otci. Po třech letech tohoto neutěšeného stavu soud nařídil umístění dětí do tzv. neutrálního prostředí, kterým bylo nejprve zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které ovšem nebylo vhodné. Proto byly děti přemístěny do diagnostického ústavu na týden a odtud šly do dětského domova, kde však s nimi nebylo odborně pracováno po dobu několika měsíců."

Monika ŠimůnkováMonika Šimůnková Jindy soud jako neutrální půdu pro pobyt dítěte stanovil psychiatrickou léčebnu. Mnohé případy tak ukazují na potřebnost profesionální pěstounské péče. Dítě v takovém případě podle Seitlové "nejde do děcáku, ale ke strýčkovi". Když se tam s dítětem oba rodiče scházejí a na narovnání vztahů všichni pracují, může to vést k dobrému výsledku. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková si chce nechat vypracovat analýzu situace v Česku. Z ní by pak mohly vycházet případné legislativní změny.

Situací dětí rozvádějících se rodičů se ve čtvrtek zabýval i vládní výbor pro práva dítěte. Nedoporučil schválení novely zákona o rodině, podle níž by soudy měly častěji svěřovat po rozvodu děti do střídavé péče. S novou úpravou přišel poslanec Pavel Staněk (ODS). Novela ve svém důsledku upřednostňuje práva rodičů před právy dětí, uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

Pavel StaněkPavel Staněk "V dnešní době všechny možnosti úpravy poměru nezletilého dítěte stojí na roveň vedle sebe, jestli bude svěřeno do péče matky, otce, střídavá výchova, společná výchova a další způsoby. Ale ta novela říká: střídavá výchova je to nejlepší. My k tomu nemáme studie ani analýzy toho, že to tak skutečně je. Diskuse není o tom, zda střídavá péče ano nebo ne, určitě ano. Ale ne, že to má být prioritní způsob úpravy poměru nezletilého dítěte."

Podle výboru může být střídavá péče vhodná, pro rodiče a dítě je ale náročnější. Sněmovna už normu schválila, nyní by ji měl projednat Senát. I jeho ústavně-právní výbor ale doporučil, aby senátoři toto ustanovení z novely vypustili a vrátili ho poslancům.

Linkovací služby

Doporučujeme

Další články vydání

Generace singles ve filmu Jany Počtové

Vilém Faltýnek

Jana Počtová Uprostřed prázdnin se v českých kinech objevil celovečerní dokumentární film, který si všímá nového sociologického fenoménu v české...Více

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace