Události Církevní restituce rozdělují vládní koalici

Radek John Podle kompromisní dohody by církve měly dostat víc než polovinu náhrad v nemovitostech a devětapadesát miliard korun; po valorizaci pak až kolem 79 miliard. Nejmenší vládní strana Věci veřejné už dříve přišla s požadavkem na odsunutí finančního vyrovnání s církvemi o rok - tedy na 1. leden roku 2014. O víkendu pak navrhla, že by se potřebné peníze mohly získat sloučením vybraných úřadů a ministerstev. Ještě před pondělním jednáním koaliční devítky vysvětlil požadavky Věcí Veřejných předseda strany Radek John.

"Nabízíme koaličním partnerům jedno z významných opatření k úsporám a jsme dokonce připraveni ho sami podstoupit. To znamená navrhujeme zrušit, případně spojit vybrané centrální úřady a vybraná ministerstva. Tím se významně sníží finanční nároky státu na státní rozpočet a můžeme tak dostát ekonomickým cílům koaliční vlády, aniž půjdou peníze z kapes daňových poplatníků."

Petr Gazdík Koaliční partneři z ODS a TOP 09 se ale k podobným návrhům stavěli odmítavě. Stát má podle nich spustit církevní restituce v současné podobě a Věci Veřejné je nemají ničím dalším podmiňovat. Petr Gazdík, předseda poslaneckého klubu TOP 09, to spíš chápe jako snahu Věcí veřejných zviditelnit se.

"Pokud oni chtějí někde získat dvě nebo tři miliardy na církevní restituce, které jsou s vyplácením plánovány příštích 30 let, tak ani sloučení toho či onoho ministerstva nezaručí, že se skutečně ušetří a že to bude fungovat po celých třicet let. Je to spíše snaha upoutat na sebe pozornost."

Předseda vlády a ODS Petr Nečas s nutností úspor souhlasí. O víkendu ale řekl, že destabilizovat například ministerstvo pro místní rozvoj jeho slučováním s jiným úřadem je riskantní. Jde podle něj o peníze z evropských fondů. Prohlásil také, že Věci Veřejné by si neměly zahrávat s personálními změnami ve vládě. O církevních restitucích řekl:

Petr Nečas, foto: ČTK "Je to krok, který je správný, na který tato země čekala více než 20 let. Krok, který pomůže stovkám a stovkám českých měst, které se nemohou rozvíjet, protože mají zablokované třeba pozemky. Jsou to věci, které byly v podobě smluvního dokumentu podepsány a zplnomocněny zástupci všech tří koaličních stran, dohodnuty s představiteli 17 církví."

Po vyřešení restitucí volá také přes tisíc starostů, pro které je tato problematika zásadní. Často totiž nemohou nakládat s obecním majetkem. Více už místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech.

"Pro mnohé z nich je to vlastně klíčová otázka toho, zda budou moci rozvíjet svoje území, protože blokace pozemků a nemovitostí pro ně vytváří, dá se říci, pomalu diskriminační podmínky ve vztahu k jiným městům a obcím, kde tento problém není."

Podle kardinála Dominka Duky by už předem dohodnutý kompromis měli všichni dodržet. Církve by se totiž mohly rozhodnout vymáhat svá práva soudně, pokud by mezi státem a církvemi nedošlo k dohodě. Odložení by se navíc podle kardinála Duky mohlo prodražit.

Dominik Duka "Podle platného zákona by od roku 2013 daňová poplatníci museli zdvojnásobit svoje podíly vůči církvím, protože by se na tomto financování podílely další subjekty. V současné době tato dohoda říká, že v rámci skutečně historického dojednání se dělíme o tento majetek s evangelickými církvemi či řekněme nekatolickými církvemi, které jsou v Ekumenické radě církví, a s Federací židovských obcí."

Vláda se k zákonu o restitucích vrátí na svém jednání ve středu.