Čeští krajané v Sofii slavili 80. výročí otevření svého Národního domu

0:00
/
0:00

Do bulharské metropole Sofie se tuto sobotu sjely stovky českých krajanů. Slavilo se tu 80. výročí otevření Československého národního domu T. G. Masaryka. Krajanské spolky v Bulharsku přitom mají ještě delší historii. První spolek Čechů a Slováků v Bulharsku byl založen už v roce 1892. Podrobnosti má Milena Štráfeldová

Češi do Bulharska přicházeli už od 60. let 19. století. Byli mezi nimi učitelé, inženýři, obchodníci a řemeslníci, ale i umělci, hudebníci nebo archeologové. V zemi, která se teprve r. 1878 vymanila z turecké nadvlády, pomáhali šířit vzdělání, nové technologie a výrobní postupy. Stojí za zmínku, že koncem 19. století byli téměř všichni vojenští kapelníci Češi, a česká hudební tradice tak silně ovlivnila bulharské skladatele. V Bulharsku vznikaly různé krajanské spolky, po vzniku samostatného Československa se ale začaly sjednocovat a v r. 1925 byl v centru Sofie slavnostně otevřen Československý národní dům TGM jako první vlastní středisko Čechů a Slováků. Dnes má klub TGM v Bulharsku kolem tří set členů. Jeho současný předseda Miroslav Přibyl říká, že zůstal československým i po rozdělení republiky.

"Protože v našem spolku kromě Čechů jsou i Slováci."

Klub má pobočky ve Varně a v Plovdivu s několika desítkami dalších členů. V sofijském Národním domě se pravidelně promítají filmy, probíhají tu přednášky, krajané se tu učí češtinu, k dispozici je knihovna, kinosál, restaurace i velký společenský sál.

"Nikde krajanské spolky nemají takovou základnu, jako máme my. Spolkový dům, který my máme, je taková rarita. Podobný dům prý měli Čechoameričané ve Spojených státech a nedávno ho prodali za symbolický jeden dolar,"

srovnává Miroslav Přibyl centrum českých krajanů v Sofii s Národní budovou v New Yorku. A právě k 80. výročí otevření sofijského Národního domu se v bulharském hlavním městě konaly tuto sobotu velké oslavy. Zúčastnil se jich i Petr Kolínský z České republiky, který má na starosti rekonstrukce krajanských domů a škol v zemích jihovýchodní Evropy.

"Český stát v poslední době velmi pomáhá krajanským komunitám, například zde v Sofii poslední tři roky financoval opravu tohoto domu, jeho celkovou rekonstrukci. Dům prošel velkou opravou, řekl bych, že je ve stavu, že zase pár let přežije. Pomoc krajanské komunitě jednak v Bulharsku, ale i v Rumunsku, Srbsku a dalších zemích, je v poslední době poměrně velká."

Na opravu Československého národního domu v Sofii vynaložila česká vláda v posledních třech letech tři a půl milionu korun. Na přestavby a rekonstrukce krajanských domů, škol a kostelů se každoročně ze státního rozpočtu vydává kolem deseti milionů. V současnosti se podle Petra Kolínského opravují spolkové budovy na Ukrajině, v Rusku, v Srbsku a Chorvatsku, v Polsku, ale například i v Argentině.