Čeští krajané v Belgii oslavili sté výročí svého spolku

Sté výročí vzniku svého sdružení si tuto sobotu připomněli čeští krajané v Belgii. Na jejich setkání na Stálé misi České republiky při Evropské unii v Bruselu byla i Milena Štráfeldová.

Na českou misi v Bruselu se v sobotu odpoledne sjely desítky českých krajanů z celé Belgie. Starousedlíci i ti, kteří tu žijí jen přechodně, zde oslavili sté výročí založení krajanského spolku Beseda Volnost. Na misi je přivítal i náš velvyslanec při EU a první český unijní komisař Pavel Telička:

"Já jsem velmi rád, že Vy mezi sebou udržujete kontakt a i my máme možnost díky Vašemu spolku kontakty s Vámi navázat. Rád bych Vám popřál, abyste i v dalších letech tyto kontakty udržovali, abyste věděli, že zde na Stálou misi při Evropské unii Vám dveře budou otevřené a že zcela jistě budeme mít v dalším období celou řadu důvodů ke kontaktům."

Z Česka na oslavy stého výročí Besedy Volnost přijela i delegace Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Její předsedkyně senátorka Jitka Seitlová ocenila "výdrž" krajanského spolku:

"Sto let je velmi dlouhá tradice, která přestála velmi mnoho změn nejen v České republice, ale v celé Evropě. Nesmírně si toho vážíme a tuto tradici bychom chtěli ze všech sil podpořit."

Jitka Seitlová
Beseda Volnost vznikla v březnu 1904 z popudu bruselského hostinského Antonína Trojana a sdružovala Čechy a Slováky z tehdejšího Rakouska-Uherska. Za světových válek byla činnost spolku zastavena, pokaždé ji ale její členové obnovili. Po roce 1948 Beseda mnoha krajanům doslova nahrazovala domov. Paní Zdeňka Pakoňová de Raat se se svým manželem Belgičanem seznámila za války při totálním nasazení v Německu. Z Plzně, kde se oba po válce usadili, se do Belgie přestěhovali na poslední chvíli, v roce 1951. Manželovi paní de Raat totiž v komunistickém Československu hrozilo zatčení:

"Bylo to strašné ze začátku. To víte, peníze jsme neměli, domů se jet nesmělo, tak jsem se dala do krajanského spolku. Ten mi pomohl duševně, protože jsme byli všichni ve stejné pozici, jako jsem byla já. Každý živořil, nás nikdo nepodporoval, my jsme byli sami pro sebe."

Dnes má sdružení necelou stovku členů, na společných akcích v Českém centru v Bruselu se však při besedách a koncertech scházejí i další příznivci Česka, české historie a kultury. V Belgii, na rozdíl od jiných českých krajanských komunit ve světě, je poměrně hodně dětí. Do hlavního města Evropské unie totiž z Česka míří mladé rodiny, je tu i dost Češek, které se provdaly za Belgičany. I v Belgii ale naše krajany trápí nedořešená otázka českého občanství. To by podle senátorky Seitlové mohl změnit nový zákon o občanství. Ten by měl, jak na setkání s krajany uvedla, otázku dvojího občanství uspokojivě vyřešit. Platit by mohl od roku 2006.