Události Čeští farmáři kritizují návrh nové zemědělské politiky Evropské unie

Jan Veleba Reforma by měla omezit přímé platby jednomu podniku - a zavést tak strop - na maximálně 300.000 eur, což je asi 7 celých 4 milionu korun ročně. To by znevýhodnilo právě české farmy, protože ty jsou průměrně největší v Evropské unii. Peníze, které se takto ušetří, by ale měly zůstat v rozpočtech na zemědělství. O kolik peněz by čeští zemědělci omezením dotací přišli, shrnuje prezident Agrární komory Jan Veleba.

"Záleží, kolik ta konečná hranice zastropování bude. Teď je navržena od příjmu 150 tisíc až 300 tisíc euro podpor. Ta ztráta může být kolem pěti až šesti miliard korun. Je pravda, že peníze ušetřené tím zastropováním by se ponechaly v České republice a přesunuly by se do takzvaného druhého pilíře podpor, což jsou podpory z programu rozvoje venkova. Ale také je pravda, že podpory, aby mohly být vyplaceny z toho programu rozvoje venkova, musí mít kofinancování ze státního rozpočtu. Musely by mít určité proporce. Jsme na tom se státním rozpočtem tak, jak jsme, takže de facto by to znamenalo umrtvení těchto peněz. Nevěřím tomu, že státní rozpočet by přidal zemědělcům něco více, než vyplácí teď."

Foto: Evropská komise Česká republika by podle nových pravidel měla mezi roky 2014 až 2019 získat v přímých platbách maximálně 893 milionů eur - v přepočtu až 22 miliard korun za rok. Agrární komora také nevylučuje, že změny ještě prohloubí nerovnosti v dotacích mezi farmáři v nových a starých členských zemích. Česká republika je přitom v přímé podpoře zemědělství někde kolem unijního průměru. Jan Veleba by chtěl dosáhnout na takové podpory, jaké jsou běžné ve státech jako je Rakousko nebo Belgie.

"Kdybychom se porovnali s těmito zeměmi, tam jsme pod průměrem, hodně pod průměrem. Ten průměr bohužel vyvažují země Pobaltí, které dostávají směšné částky. Nevím, proč to tak je. Ty nové země ten průměr posouvají hodně dolů a proto jsme na tom průměru."

Zatímco třeba italští či řečtí farmáři dostávají asi 400 eur na hektar, v Lotyšsku je to méně než 100 eur. Podle smluv, které Česká republika a další země po roce 2004 podepsaly, měly být odlišné dotační podmínky narovnány po roce 2013. Zemědělcům se nelíbí ani další z návrhů, které reforma obsahuje. Ten počítá s tím, že nejméně sedm procent půdy by měli farmáři nechávat ležet ladem. V době rostoucí spotřeby potravin a zvětšující se plochy pro energetické plodiny vidí Jan Veleba takový návrh jako nelogický.

"Na konci roku 2020 v rámci Unie by 13,1 procenta energie mělo být z obnovitelných zdrojů. Aby se to číslo splnilo, tak je potřeba určitá výměra půdy na suroviny na obnovitelné zdroje, například kukuřice na bioplynové stanice, to na jedné straně. Na druhé straně ještě dalších sedm procent půdy by mělo zůstat v klidu. Můj třetí pohled je ten, že svět má nedostatek potravin. Tomu už já vůbec nerozumím, domnívám se že to jsou jenom politické proklamace, které nebudou fungovat. Jsem si skoro jist, že se to bude muset korigovat."

Reforma ale podle zemědělců obsahuje i pozitivní prvky, mezi které patří například zavedení institutu takzvaného aktivního zemědělce. Ten má zabránit tomu, aby dotace pobírali ti, kdo nic nepěstují či nechovají hospodářská zvířata. Příkladem mohou být ekologické sady, kde se nekontroluje produkce ovoce. Na tyto sady se ale stejně mohou pobírat vysoké dotace.