Události Český afrikanista ze švédské Uppsaly vydal špionážní román o Praze

Zdenek Červenka, foto: autorka Islamističní teroristé míří do Prahy, Čaj s plukovníkem Kadáffim, Jak se kupují a prodávají informace nebo Válka tajných služeb - to jsou názvy několika kapitol z nového fiction románu prof. Červenky. Bývalý ředitel Skandinávského ústavu pro studium afrikanistiky ve švédské Uppsale v něm na základě skutečných událostí konstruuje příběh z prostředí mezinárodního terorismu, vysoké politiky a tajných služeb v Česku.

"Časovaná bomba plukovníka Karase vybuchla 29. května, čtyři dny před parlamentními volbami. Ačkoliv byla předložena brannému výboru sněmovny jako tajná, objevila se druhý den na několika serverech internetu a v dalších dnech ji omílaly všechny sdělovací prostředky,"

napsal Zdenek Červenka ve zjevné narážce na tzv. Kubiceho zprávu, která měla v roce 2006 ovlivnit parlamentní volby. V románu pak ukazuje, jak snadno by do Česka mohli proniknout islamističtí teroristé. Není to ovšem první kniha, kde kritizuje polistopadové poměry v České republice:

"To je už čtvrtá knížka na podobné téma, to jest otázka korupce, kšeftování s policejními dokumenty, neprůhlednost zakázek, prostě spousta nešvarů, které mně jako zapadlému vlastenci možná vadí víc než lidem zde. Mnozí už nad tím jenom mávnou rukou."

Foto: autorka Zdenek Červenka tak vydal knihu Kuponový král, inspirovanou kauzou zakladatele Harvardským fondů Viktora Koženého.

"Druhý byl Škorpión o pašování českých zbraní. České zbraně mají všichni teroristé na celém světě. A třetí se jmenuje Vzestup a pád šejdíře Radovana Kočíře."

Tento román se vrací k případu kontroverzního podnikatele Radovana Krejčíře, který před stíháním v Česku uprchl na Seychely a nyní žije v Jihoafrické republice.

Literatuře fiction se Zdenek Červenka věnuje vedle svého hlavního oboru - afrikanistiky. Jako první Čechoslovák ji studoval na univerzitě v Cambridge, pět let pak pracoval v kanceláři ghanského prezidenta a tato odbornost ho také po srpnu 1968 přivedla do Švédska:

"Jako afrikanista jsem byl v roce 1968 v Americe, kde jsem měl přednášet. A tam mne přemlouvali: zůstaň tady, bude invaze! A já jsem neustále šířil optimismus: to se nestane. Jako mnoho lidí. A pak jsem byl v Praze, když přistávali Rusové, a volal jsem řediteli švédského ústavu, který mne zval, jestli ještě platí jeho nabídka. On říkal: samozřejmě. Tak jsem se dostal do Švédska do Afrického ústavu, kde jsem byl pak vědeckým ředitelem a napsal jsem spoustu knížek."

Do Česka se Zdenek Červenka znovu vrátil, jakmile padl Husákův režim. Jako řada jiných exulantů byl ale později zklamán dalším vývojem české společnosti. Přiznal to i na křtu své knihy:

"Doufám, že nebude pravda ten vtip, kde na otázku, kdy bude lépe v Česku, je odpověď - už bylo."