Události Česko uznalo libyjskou povstaleckou radu

Vrchní představitel povstalecké Přechodné národní rady Mustafa Abdul-Jalil, foto: ČTK K uznání povstalecké Přechodné národní rady za jediného zákonného politického představitele Libye se už odhodlala asi padesátka zemí světa, většina z nich po rozhodujícím vítězství libyjských rebelů nad diktaturou Muammara Kaddáfího. Minulý čtvrtek uznala Přechodnou národní radu vlivná Liga arabských států, zatímco Africká unie stále uznání odmítá s tím, že čas k takovému kroku nastane až po úplném ukončení bojů. Afrikanista Otakar Hulec k tomu řekl:

"Kaddáfí je s mnoha africkými potentáty svázán, léta jim pomáhal finančně. Je považován za otce Africké unie. On si sám říkal 'král afrických králů'. Mnoho afrických diktátorů stále situaci nechápe. Například v Zimbabwe je veliký odpor proti tomu, co se v Libyi stalo. Na druhé straně je ale zase potěšující, že z 54 afrických zemí už 20 včetně Etiopie, kde Africká unie sídlí, tu libyjskou rebelskou radu uznalo."

Proč Česko uznalo libyjskou povstaleckou vládu až nyní, řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg:

Karel Schwarzenberg, foto: ČTK "Hlavní bylo, že jsme dostali zprávu, že i třetí z těch hlavních provincií Libye - Fezzán - se přidala k povstaleckému hnutí. V okamžiku, kdy jak Kyrenaika, tak Tripolitanie a Fezzán se k nové vládě přidaly, to bylo pro mne rozhodnuté."

"My zajisté nebudeme první. Já jsem konzervativní člověk i v těchto věcech. Kdokoli neovládá celou zemi, tak ho nemůžeme uznat jako novou legitimní vládu," řekl ještě koncem července ministr Schwarzenberg. S takovým postupem souhlasí i místopředseda zahraničního sněmovního výboru za ČSSD Jan Hamáček:

"Já si myslím, že jistá zdrženlivost v této otázce byla na místě a jsem rád, že Česká republika nebyla mezi prvními státy, které uznaly Národní přechodnou vládu. Nicméně teď, v době, kdy je evidentní, že povstalci kontrolují drtivou většinu území Libye, dozrál čas, aby se i Česká republika zařadila mezi země, které tuto vládu uznaly."

Česko bylo mezi prvními zeměmi, které s Přechodnou národní radou navázaly kontakty. Už během své návštěvy v libyjském Benghází koncem června ministr Schwarzenberg uznal tuto radu jako "důvěryhodného představitele libyjského lidu".

Foto: ČTK V libyjské metropoli se ale zatím stále bojuje. I to je jedním z důvodů, proč se do Tripolisu český velvyslanec ještě nevrátí, potvrdil ministr Schwarzenberg:

"Teď zjišťujeme, v jakém stavu je naše velvyslanectví. Jsou trošku alarmující zprávy o tom, že několik zahraničních zastoupení bylo vyrabováno a musíme zjistit, jak to vypadá s našim. Ještě se tam bojuje, ještě je tam chaos, tak uvidíme, jak se to tam zklidní. Dokud se tam střílí, nebudu vysílat velvyslance."

Českého velvyslance Josefa Koutského povolal zpět do Prahy v únoru na začátku nepokojů. V současné době Praha sonduje, jakou nyní Libyjci potřebují pomoc. Podle ministra Schwarzenberga hodlá Česká republika vyslat do země humanitární pomoc:

Foto: ČTK "My se teď pokoušíme vyzvědět od Libyjců, co by potřebovali. Nejde o to, abychom se zbavili nějakých přebytků, nýbrž jim pomoci tam, kde to potřebují. Teď se to snažíme zjistit od nich."

Uznání Přechodné národní rady Libye má být novým impulzem ke dvoustranné i širší spolupráci. "Česká republika je pevně odhodlána rozvíjet spolupráci s novou dočasnou vládou a ostatními představiteli země, kteří zemi povedou v přechodném období do svobodných voleb," praví se v prohlášení ministra Schwarzenberga. Česko je podle dokumentu připraveno na základě potřeb libyjské strany v této pomoci pokračovat. Chce se podílet na poválečné obnově Libye jak bilaterálně, tak v rámci Evropské unie, OSN a NATO.