Česko má ze zemí visegrádské čtyřky nejlepší integrační program

Azylantů v zemích visegrádské čtyřky není mnoho, přesto budí obavu. Uprchlíci v Česku tvoří jen tři setiny procenta, jejich žádosti prochází složitým řízením, přesto se k nim obyvatelé staví převážně odmítavě. Organizace Člověk v tísni vydala ve spolupráci s neziskovými organizacemi na Slovensku, v Maďarsku a Polsku srovnávací zprávu plnou statistických dat o žadatelích o azyl, a postojů obyvatel vůči nim.

Foto: ČT24Foto: ČT24 "Ta čísla jsou velmi malá. V České republice loni bylo pouze 2558 lidí, kteří byli držitelé nějaké mezinárodní ochrany. V kontextu České republiky je to buď azyl nebo doplňková ochrana, což při přepočtu na celkovou populaci znamená 0,3 procenta. To je velmi nízké číslo. V Maďarsku bylo uděleno 3373 azylů. V Polsku jenom 258 a na Slovensku 460. Ta čísla jsou velmi marginální, a to se snaží ta zpráva ukázat," uvedla autorka české části publikace Tereza Freidingerová.

I když tyto země společně odmítají kvóty na přerozdělování uprchlíků z Itálie a Řecka, studie ukázala, že mezi nimi panuje řada rozdílů. Rozdílné je i složení uprchlíků.

"Zatímco top 3 u České republiky byla Ukrajina, Irák a Kuba, tak například v Maďarsku to byla Sýrie, Afghánistán a Pákistán. Ale třeba v Polsku to bylo Rusko, Tádžikistán, Ukrajina, což opravdu ukazuje, že ten směr není jen z Blízkého východu, ale z různých krizových míst na severní polokouli."

Češi chtějí volný pohyb, zároveň se bojí migrace

Tereza Freidingerová, foto: Archiv Terezy FreidingerovéTereza Freidingerová, foto: Archiv Terezy Freidingerové Více jak 80 % obyvatel V4 podporuje volný pohyb euroobčanů, kteří mohou žít, pracovat, studovat nebo podnikat kdekoliv jinde v EU, na druhou stranu imigrace z jiných členských států vzbuzuje u téměř 40 % obyvatel spíše negativní emoce. Na opačném straně názorového spektra jsou paradoxně země s nejvyšším podílem migrantů, uvedla Tereza Freidingerová.

"Češi jsou jedni z těch, kteří nejvíce podporují volný pohyb osob na území Evropské unie. Na druhé straně patříme mezi ty, ve kterých nejvíc vyvolává negativní emoce představa imigrace do Česka z jiné členské země. Tady je vidět určitá rozpolcenost Čechů. Polovina lidí uvedla, že to vnímá negativně. A u lidí mimo EU jsme nejvíc obezřetní - 80 procent. Ale pokud se podíváme na srovnání politik na úrovni V4 je ta naše nedůvěra vůči cizímu a neznámému spíš projevem nějaké preventivní opatrnosti, než zdrojem potřeby nějaké rázné akce. Data sice ukazují, že jsme velmi opatrní, ale když srovnáme situaci, která probíhá v Maďarsku, tak situace u nás je poměrně klidná."

Překvapilo vás něco na průzkumu?

"Ano. Já jsem si myslela, že integrace uprchlíků je momentálně číslo jedna pro všechny státy. A ukázalo se, že Česká republika je v kontextu V4 velmi unikátní, protože má unikátní integrační program. Je systematický, má oporu v legislativě, je poměrně komplexní, a má tradici už od roku 1994, což je poměrně dlouhá doba. To, že existuje, a dál se vyvíjí, ukazuje, že integrace osob, které v Česku získaly ochranu, je pro nás opravdu důležitá. Česko si obecně uvědomuje to, že lidé, kteří k nám přichází z humanitárních důvodů, velmi často prchají za dramatických podmínek. A tohle se ukázalo, že není běžný přístup v zemích V 4. Když to srovnám třeba s Maďarskem, které bylo při uprchlické krizi nejvíc ve frontové linii, a čísla lidí, kteří tam získali azyl, jsou malá, tak ti nemají žádný integrační program. Naopak v Maďarsku momentálně probíhá viditelná vládní kampaň proti občanskému sektoru, který pracuje s uprchlíky."