Česko 15 let po revoluci

Stovky převážně mladých lidí se sešly na pražském Albertově, foto: ČTK

V pražském klubu Lávka bylo zveřejněno prohlášení, jehož autoři požadují zpřístupnění archivů ministerstev vnitra a obrany i někdejší KSČ. Podle organizátorů setkání nebylo cílem diskuse nostalgické vzpomínání, ale kritická reflexe posledních 15 let očima historiků, politologů, politiků a dalších osobností veřejného života. Více už Jaromír Marek.

Stovky převážně mladých lidí se sešly na pražském Albertově,  foto: ČTK
Patnácté výročí bylo především příležitostí k bilancování. Podařilo se vyrovnat s komunistickou minulostí? Jaká je česká společnost po 15 letech? Historik Pavel Žáček se domnívá, že proces vyrovnání byl polovičatý.

"Vždycky jde všechno udělat lépe. Ještě za federace jsme do mnoha problémů skočili po hlavě, např. podoba lustračního zákona. Nepodívali jsme se za hranice. Např. v Německu v té době vyřešili lustrační zákon daleko sofistikovaněji a otevřeli ten problém. Mohl se zřídit dříve ˇUřad na vyšetřování zločinů komunismu, dříve a kvalitněji otevřít svazky StB, vytvořit instituci na jejich zkoumání, tak jak její obdoba existuje v Německu, Rumunsku, Polsku, Slovensku."

V souvislosti s pádem komunismu se už patnáct let diskutuje o tom, zda nešlo udělat víc: zakázat komunistickou stranu, její čelné představitele postavit před soud a hlavně zabránit převodu majetku do rukou bývalých komunistických bossů. Vladimír Hanzel dlouholetý tajemník Václava Havla, který byl u všech jednání o převzetí moci v zemi, se domnívá, že tato debata už dnes nemá valný smysl.

Václav Havel s manželkou Dagmar položili květiny u pamětní desky,  foto: ČTK
"To je populistické téma. Komunistické kádry měli knot how, kontakty. Ty jim nešly žádným zákonem zakázat a oni to použili později. Jiná otázka je, zda nešlo dělat více s majetkem KSČ a potrestat zločiny, které se děly. To se mělo stát."

Jaká je česká společnost dnes? Země má stabilní demokratický systém, je členem Evropské unie, Nato. Zároveň ale stoupají volební preference komunistů, byť na rozdíl od jiných postkomunistických zemí komunisté po roce 89 ve vládě nejsou. Zároveň jako by upadal zájem lidí o věci veřejné, příkladem je malá účast při volbách. Více socioložka Jiřina Šiklová.

V Olomouci byl odhalen památník bojovníkům za svobodu a demokracii,  foto: ČTK
"Lidé jsou apatičtí, protože si myslí, že nic nemohou prosadit. Já si to nemyslím. Považuji to za velkou chybu. Když někdo nechodí k volbám, má potom jedinou možnost: dál mlčet nebo nadávat sám sobě".

Velmi těžko se rodí i občanská společnost, jejímž velkým zastáncem je Václav Havel. Jaký je stav české společnosti 15 letech po pádu komunismu?

"Existuje, ale nemá to lehké. Legislativa není jejímu rozvoji příliš nakloněna. Vezmeme-li občanskou společnost v širším slova smyslu, ne tedy jen nějaké spolky a iniciativy, vidíme, že opravdu existuje. Patří do ní i odbory, církve, do značné míry samospráva, akademická samospráva, profesní organizace a komory. Dobří lidé zde pracují, ale vše bude trvat ještě dlouho. Déle než v zemích, kde se občanská společnost rozvíjela bez přerušení."