Události České dekadentní umění se představí v Bruselu
Velká výstava českého výtvarného umění z období moderny se představí v Bruselu. Navazuje na výstavní projekt, který před dvěma lety proběhl v Obecním domě v Praze a jmenoval se V barvách chorobných, idea dekadence. Zahraniční divák se bude most setkat s tvorbou Kupkovou, Bílkovou, Schickanederovou či Zrzavého. Vernisáž výstavy pořádané společností Arbor vitae societas ve spolupráci s Národní galerií a Památníkem národního písemnictví proběhne v Bruselu ve čtvrtek 29. ledna. O další informace jsme požádali Vladanu Rýdlovou z pořádající agentury.
Jaroslav Panuška, Expresivní hlava, kolem r. 1900
"My jsme před dvěma lety uspořádali výstavu s názvěm V barvách
chorobných: Ida dekadence, české umění 1880-1914, která tenkrát
zaujala nejen českého diváka, ale i belgické návštěvníky, mezi
nimiž byla kurátorka z Muzea Feliciena Ropse v Namuru. A v její hlavě
se už tenkrát zrodil záměr tuto výstavu nebo její obdobu převézt do
Belgie přímo do tohoto slovutného muzea pojmenovaného po známém
dekadentním umělci. Ona se poté spojila s kurátorkou z galerie, která
sídlí přímo v bruselské radnici, a oslovily nás. Nám se to zdálo
šílené a naprosto nedostupné..."
Z jakého důvodu?
"Z důvodů finančních, protože převézt takto hodnotná díla do zahraničí je v našich podmínkách stále velmi složité a my jsme společnost, která není nikterak velká. Ale pak se naskytla šance, české předsednictví v Radě Evropy, a pokusili jsme se tuto akci zařadit mezi oficiální akce našeho předsednictví. A naštěstí se to podařilo."
Bude to stejná výstava jako ta před dvěma lety?
František Kupka, Cesta ticha (1903)
"Bude trošku jiná. Obecní dům nám dal skvělé prostory a téma
výstavy bylo složeno ze čtyř částí, čtyř cyklů, a my jsme se po
poradě s belgickou stranou rozhodli, že dvě témata vystavíme na
bruselské radnici a další dvě, které se víc týkají erotiky,
fyzična a lásky, budou deponována do Muzea Feliciena Ropse v Damuru."
Kteří čeští umělci tam budou zastoupeni?
"Většinou jsou to umělci alespoň v českých zemích věhlasní. Díky tomu, že nám vyšla vstříc i Národní galerie i řada soukromých zapůjčitelů, tak tam mohou diváci vidět díla Františka Bílka, Karla Hlaváčka, Františka Koblihu, Maxe Švabinského, Ladislava Šalouna, a dokonce se nám podařilo sehnat i Františka Kupku."
A pokud jde o ten historický pojem dekadence, v čem je z dnešního pohledu nejzajímavější?
"Já myslím, že toto období přineslo zásadní změnu, cosi bylo odhaleno, v celé Evropě bylo převratné a revoluční a nastartovalo spoustu jiných směrů a pohledů na umění, takže chvála dekadenci!"
Tolik Vladana Rýdlová ze společnosti Arbor vitae societas. Kurátorem
výstavy, která potrvá až do května příštího roku, je Otto M.
Urban.
